Ve službách astrologie V.

"Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář, Ryby. Dvanáct slov a dvanáct znaků, které zná kdekdo, a přesto jen málokdo tuší, jaký je jejich skutečný význam."

"Každodenní střídání tmy (princip jednoty, jin) a světla (princip mnohosti, jang) nad zemským povrchem díky rotaci Země kolem vlastní osy je primární zkušeností, která se v podobě spánku a bdění promítá nejen do života lidí, ale i zvířat. Poměr tmy a světla se však mění ještě v druhém dlouhodobějším cyklu, který ovlivňuje i zbytek toho, co věda nazývá živou přírodou, tedy říši rostlinnou. Tato proměna je závislá na oběhu Země kolem Slunce, a zejména na tom, jak během ročního pohybu Země naklání svoji osu k Slunci. Oběžná rovina Země vůči Slunci - ekliptika - není totožná s rovníkem, svírá s ním úhel 23,5° a proto dochází na Zemi ke střídání ročních dob, což se nejzřetelněji projevuje na vegetačním cyklu. Toho jsou si lidé odpradávna vědomi, ale v okamžiku, kdy začali cílevědomě pěstovat obilí, nabyl tento cyklus do očí bijících astrosymbologických souvislostí. Scénář tohoto mýtického dramatu nalezneme na každé mapě světa v podobě třech linek. Rovník, který dělí Zemi na dvě polokoule, a od něho na sever i na jih 23,5° vzdálené obratníky Raka a Kozoroha. Pás, který pokrývá asi čtvrtinu zemského povrchu, je široký 47° zeměpisné šířky, nazývá se tropické pásmo a vymezuje místa, kde jedině na Zemi může Slunce, a tedy i medium coeli dosáhnout zenitu. Čtyři nejdůležitější okamžiky během zdánlivého pohybu Slunce tímto pásmem vymezují počátek čtyř ročních dob. Než se vystřídají všechny sezóny, spatříme na nebi dvanáct novoluní nebo dvanáct úplňků, proběhne tedy dvanáct lunačních cyklů, které se dají ztotožnit s dvanácti měsíci jednoho roku, čili dvanácti kroky - fázemi jakéhokoli cyklického procesu. Tyto fáze jsou v astrologii ztotožňovány s dvanácti znameními zvěrokruhu. Jejich průběh budeme sledovat z pohledu obyvatele severní polokoule nejen proto, že naše astrologie na severní polokouli vznikla, ostatně, někteří astrologové proto severní pól považují za zenit celé planety Země."

"V ročním vegetačním cyklu můžeme nalézt dva základní okamžiky. První, kdy se v semeni probudí životní síla a semeno začne klíčit, Slunce se nachází nad rovníkem a směřuje na sever. Jeho deklinace (vzdálenost od rovníku) je nulová. To je jarní rovnodennost, počátek jara a znamení Berana. O půl roku později se vegetační cyklus nachází v okamžiku, kdy semena opouštějí rostlinu, padají na zem a ukryjí se v napadaném rozkládajícím se listí jako příslib nového začátku. Slunce stojí opět nad rovníkem, ale směřuje na jih. To je podzimní rovnodennost, počátek podzimu a znamení Vah. V obou případech je poměr tmy (princip jednoty, jin) a světla (princip mnohosti, jang) vyrovnán. Ale v případě prvním začíná půlrok stabilní převahy světla nad tmou, v případě druhém půlrok stabilní převahy tmy nad světlem. V naší zeměpisné šířce můžeme identifikovat okamžiky naprosté převahy jednoho z obou principů nad druhým v poměru dvě ku jedné. Když Slunce dosáhne své nejsevernější deklinace, přibližně 23,5°, nastává letní slunovrat, začátek léta a znamení Raka, světlo převažuje nad tmou. V tomto okamžiku maximální převahy světla se tma jakoby vzpamatuje a začíná půlrok jejího neustálého růstu. Rostlina shazuje květ a v zárodku budoucího plodu se objevuje znovuzrozené semeno. O půl roku později dosáhne Slunce své nejjižnější deklinace, nastane zimní slunovrat, začátek zimy a znamení Kozoroha, tentokrát tma převažuje nad světlem. V tomto okamžiku maximální převahy tmy dochází k znovuzrození světla a začíná půlrok jeho neustálého růstu, až k dalšímu vrcholu. Semeno v zemi a navíc pod příkrovem sněhu ukrývá v sobě potenciál příštího cyklu."

"Tento čtyřdílný proces vegetace, toto symbolické ukřižování semene se odehrává jako archetypální vzorec v každém organismu, v každém organickém procesu, který má začátek, vrchol, konec, případně nový počátek. Cyklicky se interakce mezi znameními zvěrokruhu odehrává podle následujícího scénáře. Jarní rovnodennost plodí energii ohně - Beran (kardinální, základní oheň), ta je pak koncentrována Býkem (fixní, pevná země) a rozváděna Blíženci (mutuální, vzájemný vzduch). Tento proces se odehrává na pozadí skrytého živlu vody. Letní slunovrat plodí energii vody - Rak (kardinální, základní voda), ta je pak koncentrována Lvem (fixní, pevný oheň) a rozváděna Pannou (mutuální, vzájemná země). Tento proces se odehrává na pozadí skrytého živlu vzduchu. Podzimní rovnodennost plodí energii vzduchu - Váhy (kardinální, základní vzduch), ta je pak koncentrována Štírem (fixní, pevná voda) a rozváděna Střelcem (mutuální, vzájemný oheň). Tento proces se odehrává na pozadí skrytého živlu země. Zimní slunovrat plodí energii země - Kozoroh (kardinální, základní země), ta je pak koncentrována Vodnářem (fixní, pevný vzduch) a distribuována Rybami (mutuální, vzájemná voda). Tento proces se odehrává na pozadí skrytého živlu ohně."

"Zvěrokruh euroamerické astrologie tedy nemá nic společného se souhvězdími, jak se někteří astrologové i neastrologové, ba dokonce i C. G. Jung domnívají. Je nesmyslné umisťovat zvěrokruh okolo sluneční soustavy, neboť vzniká ze vztahu Země a Slunce. Stejně tak všechny ostatní planety mají své zvěrokruhy, což nás začne v brzké době zajímat i z praktického hlediska. Zodiak musí být umístěn do bezprostředního okolí Země, kterou jako aurický obal obklopuje. Kromě toho je mylné představovat si ho jako pás kolem Země. Ve zvěrokruhu se soustřeďují tvořivé univerzální síly, které formují životní substanci během procesu jejího růstu a vývoje. Tak jak sluneční paprsky dopadají během roku pod různými úhly na zemský povrch, oživují příslušné "informace", které rozdělujeme do dvanácti zodiakálních druhů. Zodiak tak představuje rozhraní, na němž se univerzální promítá do jednotlivého. To se děje nejintenzivněji v místech, kde ho protínají hroty domů, zejména hlavní osy horoskopu jedince."

"V příštím pokračování se k zvěrokruhu vrátíme a ukážeme si jeho konkrétní cyklickou povahu."