Rudhyarova 8 lunační osmina

Martina Lukášková

Z osmi možných lunačních fází se Daniel Chenneviere (Dane Rudhyar) narodil v poslední lunační osmině, tři dny před novoluním, tzv. Balzamická Luna. Lunační cyklus, který výrazně poznamenal Rudhyarovu astrologickou tvorbu, poukazuje na cyklus vztahu mezi Sluncem a Měsícem z pohledu ze Země.

Osmá lunační osmina je spojena s pozvolným ukončováním cyklu, který začal novoluním a po opozici se jeho účastníci Slunce a Měsíc dostaly do závěru svého vztahu a chystají do nového spojení. Symbolicky je poslední lunační osmina dobou, kdy se to, co bylo během cyklu získáno, uvolňuje, zasvěcuje se budoucnosti nezbytně nutným návratem do subjektivity, aby zde čekalo (přechodový stav sandhja) na aktivní probuzení v čase po novém novoluní. Jak pro Rudhyara symbolické! Své astrologické práce komentoval tím, že musí projít generace, než přijdou lidé, kteří by jeho myšlenky mohli rozvinout a posunout dál. Jeho vnitřní ustrojení tedy nese impulz k vizím a promýšlení věcí s ohledem na jejich budoucí dopad i za cenu vnitřního pozdržení v hlubinách duše. Nakonec koncept svého životního díla Rytmus operativní celistvosti měl hotov již v šestnácti a celou věc propracovával, vnitřně živil až do roku 1983, kdy poprvé vyšla knižně. (U nás vyšla v r. 2014 v nakladatelství Malvern). Rudhyarovy nové myšlenky pro nové či lépe budoucí lidi hojně rozséval ve všech svých článcích a knihách.

Podívejme na poslední lunační osminu z jiného úhlu pohledu. Co říká o Rudhyarově osobnosti?

V první řadě osobnost vykazuje sklon k introspekci či do_sebe_ uzavírání. Vnější svět není pro vědomí tak zajímavý, jako vnitřní svět a barvy, které se vněm promítají. Mysl je nucena neustále se zaobírat vnitřními impulzy, kombinovat je a spojovat. Je vedena cestou subjektivních objevů a bojů víc, než cestou vnější reprezentace. Rudhyarovo Slunce v Beranu ve třetím domu Campanova systému ukazuje na zdroj životní síly pramenící z poznávání a komunikace s okolím. Jenže Dane nebude tak komunikativní, jak by se mohlo zdát. Poslední lunační osmina, ve které se Měsíc blíží ke Slunci, ho vede vyhledávat lidi, informace a techniky, které budou co nejvíce v souladu s jeho vnitřními impulsy, očekáváním, vizemi a vnitřním naladěním. Někdy o takových lidech říkáme, že se už staří narodili. Rudhyar si mnohé nechával projít hlavou, ale také hledal nová možná východiska, o kterých se rád bavil a ke kterým rád přidával nové informace. Slunce ve třetím domě ukazuje na snahu růst pomocí osvojování si pojmů, mapování území tím, že jej popíšeme a všechny jednotlivosti zařadíme do správných přihrádek. Vše s notnou dávkou spontaneity a nadšení, pramenící ze znamení Berana. Je dost možné, že cestu, kterou si Rudhyar zvolil, mu těžko kdy někdo mohl rozmluvit. Na druhou stranu je jistě projevem Slunce ve třetím domě jeho aktivní účast i dokonce lví podíl na zakládání spolků a skupin zabírajících hudbou, výtvarnou činností či astrologií. Luna v domě druhém nabízí velmi hluboký záběr co se vlastních zkušeností, vlastních zdrojů týče. Rudhyar se adaptoval na svět v souladu se svými zkušenostmi. Je zde patrná snaha vyzvednout vše, co se dotýká jeho stavů, jeho psychického rozpoložení, jeho tělesné kondice či objevených modelů chování. Nešetří se ničím, co má k dispozici. Sám to komentuje tím, že jeho finanční situace nebude nikdy valná, tak nač se trápit. Brzy si povšimne svých inklinací a začne se živit slovem (Merkur Prométheus ve druhém domě). Píše články a texty, které v první řadě zrcadlí jeho vlastní postoje a názory, zájmy. Nesnaží se vyhovět čtenáři, nemůže z podstaty. Čtenář mu musí přijít naproti, musí porozumět, jinak nemá šanci. Z druhé strany se Rudhyar snaží najít cestu k čtenáři tím, že mu nabízí nezvyklé postoje a nové inspirace. Jeho „udičkou“ jsou vždy čerstvé postřehy, které v něm právě uzrály.

Lunační fáze využívá Merkura Prométhea jako svého mluvčího. Nezapomeňme, že Merkur je účastníkem svítání. Merkur vzdálený od Slunce 27,5° je vlastně skoro nejdále od Slunce, jak může Merkur z pohledu ze Země být. Měsíc má rychlost 11°49´, přičemž jeho průměrná rychlost je 13°10´za den. Můžeme tedy uvažovat o Měsíci pomalejším, který symbolizuje osobnost, která má tendence držet se zpět. Luna zbrzďuje Rudhyarovu pronikavou, netrpělivou a do budoucnosti zaměřenou mysl, nutíc ji věci zvažovat, prověřovat a tak překonávat určitou vnější zdrženlivost.

Lunační fázi završuje funkce strukturující, kterou v humanistické astrologii představuje Saturn. Jeho retrográdní pozice je ve Štíru, v jedenáctém domě v konjunkci s bodem štěstí. Saturnská funkce symbolizuje struktury, pravidla a pevné vztahy, které pomáhají osobnosti vybudovat pevné ego, potřebné k úspěšnému transformačnímu procesu. V jedenáctém domě je zdůrazněn osobní motiv jedince, jeho vztah k přátelům z okruhu jeho kulturních a společenských kontaktů. Díky jasně formovaným motivacím a hodnotě přátel si jedinec se Saturnem v jedenáctém domě buduje bezpečnou půdu pro další růst. Ukazuje na potřebu určitého formalismu a morální přísnosti, které poskytují bezpečnou formu pro projev osobnosti. Rudhyara vede Saturn nutností spoléhat se na vlastní síly kolikrát víc, než je nezbytně nutno. Bere kontakty s druhými lidmi naprosto vážně, viz jeho neúnavné odpovídání na jakýkoliv dopis, který kdy dostal. Je důsledný a mnohokrát se k sobě samému chová jako pedant. Tlak na osobní osamocenou cestu povoluje v momentech, kdy se v životě potkává s nějakým souputníkem. Za všechny je třeba zmínit jeho naprosto zásadního žáka, přítele a spolupracovníka Alexandra Rupertiho.

Lunační fáze jako ukazatel možného překonání duality je pro Rudhyara cestou vize budoucího, kterou v sobě přetavuje vlastními zkušenostmi, rozpoznáním osobních zábran a překročením předsudků (jak naznačuje bod štěstí v 11 domě). Rudhyar přijímá výzvu poslední lunační osminy a proměňuje účelově formované vztahy v prostředek dosažení trancendetního cíle. V určitém smyslu můžeme hovořit o jeho bytostné potřebě mettá (nepodmíněné a nesobecké milující laskavosti zaměřené na všechny bytosti bez rozdílu). Jak prohlubuje filosofii operativní celistvosti, tak přímo úměrně dává svou laskavost všanc světu. Přesvědčit se o tom můžeme mezi řádky jeho knih. Za všechny citujme z Lunačního cyklu, který Rudhyar napsal v roce 1982:

„A to je skutečné poselství lunačního cyklu: to, že i když jsou člověk a příroda vystaveni úderům bouří, které zuří v tomto světě duality a bolesti, vášně a smutku, přes to je v každém člověku skryta síla, aby těmto bouřím čelil s pochopením, odvahou a vírou; aby se z temnoty nevědomého instinktu pozvedl ke světlu vědomé inteligence, od majetnickosti sexu k poskytování lásky, od slepoty pýchy a války k jasu spolupráce a míru“, jak aktuální právě nyní, na jaře roku 2015.