VIII. Mars – mobilizace sil bojovníka

Kolísavá intenzita červeně zářícího světla planety Mars vzbuzovala v lidech mocné asociace. V dobách před naším letopočtem jej Mezopotámci spojovali s bohem podsvětí Nergalem. Mars (sumersky Salbatánu) byl pro staré civilizace silou uchvatitele, násilí, nemocí, válek a démonů. Jeho mihotavé světlo nutilo k úctě, vážnosti a ostražitosti. Rozhlédneme-li se kolem sebe, nalezneme odraz podobenství martovské vysušující a spalující síly v červených až rezavě hnědých kovech (železo) a minerálech, horkých místech – pouště a vulkány, stejně tak i v rostlinách s ostrou, štiplavou chutí, červenými květy a trny, s žhavými chloupky (Lichořeřišnice větší, Šípková růže, Kopřiva dvoudomá…), v bodavém hmyzu a jedech živočichů.

Jak patrno, společným jmenovatelem je impulz, který rozrušuje, neboť vždy vyvolává akci nutící k reakci. Vnímání (symbolizované Měsícem) se udržuje a rozvíjí na základě našeho zaujetí (Venuše) sledovat rozdíly mezi získávanými informacemi (Merkur). Aby tento systém smysluplně fungoval, potřebuje impulz, který mobilizuje energii – Mars. Právě proto, že je první planetou, která poutá naši pozornost opačným směrem než ke Slunci, v nás probouzí odvahu odvrátit oči ze světelného zdroje a vstoupit na vlnách slunečních paprsků do tmy, do neznáma. Cesta novými oblastmi sebou přináší nutnost akce a boje s démony, ať si pod nimi představíme cokoliv. Každý čin je provázen obavou o přežití, každý krok, strachem z toho, že se už nevrátíme domů. Naše vůle (Slunce) se musí jasně rozzářit, tedy rozhodnout a vyzbrojit organismus energií k akci. „Rudá planeta“ se pak stane korouhví válečníka, která rozhýbe celou jeho osobnost.

Vstoupíme-li do martovských obrazů a tématu, měli bychom směle čelit všem protivenstvím, neznámým končinám i temným, podsvětním místům naší duše. Má-li být boj s démony vnitřního i vnějšího světa vítězný, musí Mars spolupracovat s Venuší (hodnotovým systémem, prosáklým duchovními ideály). V opačném případě nás nekontrolovatelná síla, zuřivého bojovníka, bude vláčet po bojištích, kde nás vždy bude očekávat armáda v daleko mocnější, zdrcující přesile. Jak se ve starém sumersko-akkadském přísloví říká: „Nepřítel neodtáhne od brány toho města, které nemá mocné zbraně.“

text k obrázku:
Bojovník Nergal
Mars (Salbatánu) byl ztotožňován s bohem Nergalem, sum. Nerigal „pán velkého města, pán podsvětí“ – bůh smrti a podsvětí. Ztotožnění s Marsem z důvodu své záře, byla pokládána za zhoubnou a byla považována za příčinu horečky a morových epidemií lidí i dobytka. Se svým bratrem Ninurtou (astrálně spojován se Síriem) sdílel rysy válečnického božstva, pokořitele nepřátelských zemí, zároveň však i záruky pokoje a míru a ochrany proti vstupu sil zla do jím střeženého příbytku. Sumeři měli jako královnu podsvětí Ereškegal (sestra Inanny), což se mění ve starobabylónském období, kdy jsou Ereškegal a Nergal spojení (14.stol pr.n.l.)