Nový lunární měsíc otevírá zajímavou konstelaci. Aspektů, tj. vztahů mezi planetami je zdánlivě málo a co se dynamiky týče, působí horoskop na první pohled trochu chudě. Jenže při bližším nahlédnutí se nám začnou ukazovat zajímavé vazby a spojení.

Novoluní je v konjunkci s Jupiterem a ve volnější konjunkci s Neptunem.  Je to zajímavá situace, které ukazuje na expanzi růstu (spojíme-li Ryby s uniformami, můžeme čekat, že se do boje podaří rekrutovat různorodé vojáky ovšem na všech stranách). Nový měsíc bude otevřen prohloubit a šířit kolektivní nálady a umocňovat jejich vliv. Krapet stranou může jít otázka, čí zájmy se prosazují, neboť  Jupiter je symbolem růstu a to nejlépe neregulovaného a ne nějakého vědomého a zodpovědného postupu. Ber, kde ber, hlavně ber, poznávej, objevuj zasáhni, rozvíjej, zní Jupiterova nota a hlavně se nezastavuj a neotáčej, nehleď na hranice, stejně nejsou jasně dané a kdo by si dal tu práci, je hledat, že? Není žádného omezení pro růst a expanzi a to na všech rovinách, pokud to nejde tam, půjde to jinde. Současná válka zrcadlí i naši nehoráznou rozpínavost, které jsme všichni uvykli a přiznejme si, nikdo se nechceme příliš omezovat. Čekat, že se omezí prezident Putin, bylo ode mne naivní. Také tím naznačuji, že se obávám, že sankce, kterou jsou a budou vedené, vlastně moc účinné nebudou, tedy ty oficiální, protože konstelace naznačuje, že když to nejde tam, půjde to jinde, netřeba se bát.

Jupiter nezná hranic ani omezení a vztah se Saturnem, který by mu je mohl dát v horoskopu není, takže se může mnohé utrhnout z řetězu v tom, co bude chtít a požadovat. Konjunkce s Neptunem naznačuje, že k tomu využije atmosféru a náladu ve společnosti, klamů a mlžení. Jen doufám, že v symbolice Neptuna je hlavní cíl soucit a že ten bude naplněn a rozhojněn, neb ho za daných okolností bude třeba.

Nov svírá oktil k konjunkci Venuše Jitřenka, Mars a Pluton. Tihle tři se hledali až se našli…spojení síly, touhy a moci nemůžeme brát na lehkou váhu. Spojení Venuše s Marsem je vlastně začátkem jejich cyklu, tentokrát zásluhou Plutona také začátkem umanutého a důkladného tlaku na to, získat zjevné a to jednou pro vždy. Žádné kompromisy nebo alternativy. Přímo k věci, jasně a hlavně bez zbytečných citových výlevů, nezapomeňme, že je konjunkce v Kozorohu, který emocemi rozhodně nemrhá. Zájem je jediný udržet pozici nebo na druhou stranu získat takovou pozici, která mi umožní zvýšit vliv.

Přitom, jak to píši, si uvědomuji, že konstelace tedy není příliš nachystaná na to, aby se vyjednali nějaké schůdné podmínky pro mír. Spíš ukazuje, že kdo může brát, bude si brát. Toho jsem se na tomto novoluní obávala, že se dá vyložit tak, že každý se bude zařizovat podle toho, co pro jeho pozici je tím nejlepším, nejvýhodnější a hlavně tím, na čem může vydělat. Novoluní má sextil k Uranovi v Býku a ukazuje, že přijdou změny, s kterými jsme opět nepočítali. Obrazně řečeno, s notnou nadsázkou, se zdá, že vesmír opravdu nechce, abychom se vrátili do starých kolejí a přilévá na stranu nutnosti jednat jinak, chovat se jinak a přemýšlet jinak, než jak jsme si za poslední léta uvykli (Covid byl jen lehkou předehrou).

Skoro stranou stojí osamělá konjunkce Saturna a Merkura, která ukazuje, snahu naplnit jasně dané plány a scénáře bez toho, aby se toho příliš měnilo. Je třeba být pevní ve svých postojích a nic neměnit, protože to je naše síla, je poselství Saturna s Merkurem. Postup je možný, ale jen podle plánu, který je třeba bezezbytku naplnit. Saturn Merkurovi velí a jasně mu ukazuje kroky, ve kterých je třeba přemýšlet a postupovat. Z toho lze usoudit, že máme co dočinění s jasně danými koncepty na všech stranách, kterých se jen tak někdo nepustí. Jasné plány má Rusko, pevné plány má Ukrajina, ale také USA, Čína, Indie i Evropská unie a ani těm dalším se musí chtít něco měnit, neb riziko toho, co by mohlo ze změny povstat, je tak velké, že je třeba držet se toho, co je danou chvíli reálně možné.

Čekat zázraky bychom asi neměli, ale na druhou stranu bychom si měli uvědomit, že když člověk ví, co může a co naopak nemůže, vždy si najde nějakou skulinu, umožňující posunout hranice a přitom nerušit plány. Je před námi všemi náročný měsíc, který navíc je pro tělo očišťující a převádí organismus ze zimního klidu do akčního období jara a léta. Duševní výkyvy mohou mnohým nečekaně vzít vítr z plachet, ale také můžeme uprostřed náporu objevit vnitřní sílu, onen mnohokrát zmiňovaný  skrytý poklad, který ukáže, že jsme pilotem, o který se mohou slabší bezpečně opřít. Spojení Venuše, Marsu a Plutona není jen o boji o moc a zisk, ale také o aktu upevňujícím naši tvůrčí stránku osobnosti. Tento měsíc má v sobě potenciál ukázat hrdiny všedního dne, kteří překonají odpor vlastní i vnější a opřou se o to, co je v nich ještě stále živé, tvůrčí a milující (např. na praktické rovině to může být velmi podpůrný měsíc pro ty, co usilují o oplodnění).  

Novoluní s Jupiterem a Neptunem může ukázat, že konzumní společnost umí konzumovat i válečný stav, ale také může ukázat, že smysl je třeba hledat v nadstavbě, v tom, co nás přesahuje a co otevírá mysl a nutí ji spoléhat se na víru srdce. Jednoduše tím chci říct, že si myslím, že ač je situace dost na prd, není bezvýchodná. Jen se musí hledat jinde, mezi řádky a nečekat, že vše bude jasně vysvětleno, přikázáno nebo nastaveno. Jednoduchá je jen cesta do pekel, neboť jakmile vidíme jen jednu možnost, sami se vyřazujeme z života, neb život je mnohačetná různorodost, která rozhodně není přímočará natož jednoduchá.

Perličkou je, že novoluní padlo na sabiánský symbol : Ryby 13°: STAROBYLÝ MEČ, KTERÝ PROŠEL MNOHA BITVAMI, JE VYSTAVEN V MUZEU

Klíčová myšlenka: Účelným uplatněním své vůle se ­ může odhodlaný člověk stát příkladem odvahy všem, kdo jdou v jeho stopách. (Citace z Astrologické Mandaly, D. Rudhyar, Půdorys 2003)

Meč je symbolem nejen síly, odvahy, moci, ale také lidské dovednosti a umu, který stál za jeho zhotovením a posléze za jeho používáním, neboť i na máchnutí mečem je třeba obratnosti, cviku, síly a techniky. Meč vystavený v muzeu ukazuje, kolik bojů je za námi a i když se přestal jako zbraň používat, stále odkazuje na neustále probíhajíc í vnitřní i vnější zápas, usilování a boj.  Navíc nám meče připomíná etiku, kterou každá smrtelná zbraň na sebe nabalila. Připomeňme si, že není možné používat zbraň jen tak. Ano, můžete namítnout, že se to i bez tak děje a máte pravdu, ale chci připomenout, že ke zbraním patřila i etika, jak a kdy je používat a co jejich nositel smí a nesmí dělat a i to ukazuje vystavený meč v muzeu. Připomíná, že bitvy nejsou minulostí a že síla odvahy i sváru je stále přítomná a často se jedna od druhé těžko odděluje, jako od sebe neoddělíme strany ostří meče.

Dost mých úvah. Rudhyar u tohoto symbolu připomíná: „Síla vůle je rozhodující duchovní zbraní; a neochvějnost, s níž je užívána, je stvrzením individuální hodnoty. Tento symbol je všude, kde se s ním setkáme, zdůrazněním imperativní nutnosti uplatnění vůle, a to jak při řešení zásadních otázek vnitřního života, tak i ve střetech s protivníky.

V symbolu je silně zdůrazněna ta síla v člověku, která je zárukou vítězství v zápasech, vyvolaných společenskými (nebo okultními) procesy, jejichž aktivní součástí se člověk stal. Jedinec musí používat SÍLU VŮLE, i když od okamžiku, kdy operuje na spirituální úrovni, ta síla nepochází z něj samotného. Skrze jeho mysl působí vůle Boží, soustředěná na vlastní zásahy. Okultně řečeno je to síla Bratrstva – energie Celku, působící skrze odhodlaného jedince, díky němuž si Celek uvědomil, k čemu může v určité konkrétní situaci tuto energii potřebovat.”

Nepropadejme beznaději a černým scénářům. Jak jsem psala, nečekají nás lehké roky,ale to neznamená, že bychom si z toho měli sednout na zadnici a začít se třást strachy. Je třeba vůle a zvláště tento měsíc ji nasměrovat k tomu, co nás přesahuje. Úplněk přijde 18. března a měl by vynést na povrch možná řešení, do té doby je třeba se držet vůle a zkusit si přitom povšimnout fenoménu, že jakmile se opíráme o vlastní vůli, nikdy nejsme v dané věci sami! Váš Marluk

PS. Pozitivem může být, že vyšla zajímavá kniha v nakladatelství Malvern.

Teilhardovy dopisy z války psané sestřenici Marguerite vychází pod názvem Zrod myšlení: Dopisy 1914–1919  v nakl. Malvern. V prodeji bude kniha v únoru.  Objednávejte nejlépe přímo v eshopu nakladatelství Malvern .

Anotace: Pierre Teilhard de Chardin (1881–1955) byl francouzský jezuita, přírodovědec a filozof. Protože jako kněz nesměl bojovat, účastnil se první světové války po celé čtyři roky jako nosič raněných. Své zážitky a myšlenky sděloval v dopisech sestřenici. Z válečných zákopů se postupně vynořuje jeho vize evolučního vesmíru postupujícího tápavými pokusy, často za drastických okolností, ke sjednocení do jediného komplexního celku, jehož centrem je Bůh. Objevují se zde úvahy o významu energie uvolněné v krizové situaci pro vznik nových forem řádu, o smyslu smrti a lidského utrpení včetně možnosti jeho proměny v nový růst, to vše stále provázeno vědomím obklopujícího „božského prostředí“. Teilhardovy válečné dopisy mohou být čteny jako vhodný úvod do málo známých nebo zcela neznámých rozměrů jeho díla či jako brána k tomuto mysliteli pro novou generaci čtenářů.

Maličká úkazka:

20. 9. 1915
(…) Řekni, proč tak lpíš na sobě, takže ztrácíš odvahu, jakmile se necítíš rozvíjena, upřednostňována, využívána tak, jak bys chtěla? Co je náš osobní úspěch vedle Boží vůle? A pak, jaké jsou naše touhy? Být viděn, udělat okolo sebe trochu rozruchu, vyvinout ve svém nepatrném okruhu působnosti postřehnutelný pohyb… Cožpak podle toho se skutečně měří hodnota života?“

Maličká audio ukázka: