Astrologii potkala v 70. letech, jako tápající… tři odlišné školy, které ji příliš nepřesvědčily, až po ten den roku 1977, kdy jí jedna švýcarská kamarádky nabídla kopii astrologického kurzu řízeného jistým Alexandrem Ruperti.
„A to byla ta spoušť, láska na první pohled, což se odehrává skrze vnitřní přesvědčení, že jsme na dobré cestě. To se odehrálo šest měsíců před progresivním novoluním.“
27. týden nás vede do úplňku a otevírá dny vhodné pro akci. Dny mezi první lunární čtvrtí a úplňkem bychom obecně měli vnímat jako jasnou výzvu k akci, i přestože její výsledek není nijak zaručen. Myslím tím, že není od věci udělat to, na co se vnitřně chystáme a sbíráme odvahu, ale zatím jsme ono neudělali, neboť stále přemítáme o tom, jaký by to mělo či nemělo dopad. Ano, ono pověstné kdyby… Dny po první čtvrti jsou jako kopanec do zadnice, a kdo se nenaštve, ale naopak ho přijme jako výzvu a riskne svou akci, nezdá, že výsledek není tak hrozný, jak si ve svých představách navymýšlel. Nikdo však dopředu výsledek nezaručí. Je třeba odvahy. Aneb právě zde bychom mohli hledat zdroj přísloví: Odvážnému štěstí přeje! Je třeba se odvážit, tj. koncentrovat se do svého srdce, které venušinsky umožní, aby vůle tedy solární princip zavelel a tuto výzvu po celém organismu roznesl merkutriální princip, martická funkce mobilizovala svaly a rozhodnutí nás vedlo vyrazit tam, kde cítíme nový jupiterský cíl. Přitom se však neohlíželi po jiném, což zas zaručuje a umožňuje funkce saturnská.
6. týden otevřel dveře létu. Máme za sebou letní slunovrat, zatmění Slunce a povodně. Zprávy prolétly éterem s různými komentáři leckdy s kritickou notou, která se dotkla dokonce i těch, co se za déšť modlili. Ti, kdo se daného přímo účastnili, na jedné straně žasli nad nebeským úkazem zatmění anebo pilně uklízeli následky povodní nemaje čas cokoliv komentovat. Nový týden oproti předešlému nepůsobí dramaticky a dá nám prostor zažít, strávit vše, co proběhlo tak, aby nám příval podnětů dával alespoň trochu smysl. Je to právě smysl, který hledáme a jehož zásluhou se umíme zvednout a pokračovat dál i přestože je kolem nás pomyslné či reálné zbořeniště.
25. týden je v letošním ročním cyklu slavnostní. V jeho závěru nás čeká letní slunovrat následovaný novoluním, které je zároveň zatměním Slunce. Z tohoto důvodu je tento týden mimořádně vhodný pro sběr bylin a výrobu tinktur či dalších preparátů. Letní slunovrat je obdobím, kdy je Slunce nejvýše a jeho dráha je během dne nejdelší. Máme tedy dlouhý den a krátkou noc, jinak řečeno, síla dne-světla-rozmanitosti převažuje nad silou noci-tmy- jednoty. Je to období, ve kterém se celá příroda obrazně řečeno rozprostírá v plné síle a škále svých možností. Ukazuje vše, čeho je schopná. V našem podnebním pásu máme začátek léta, období největší plodnosti a radosti. Není divu, že s tímto obdobím byly spojeny rituály a oslavy, které měly svoje velká specifika vycházející právě z toho, co se v přírodě dělo.
„Hola, hola, holečkové”, tahle skoro až familiérně nás mohou probouzet k pozornosti a bystrosti konstelace nadcházejících dnů. Dění je tak pestré, že by mohlo mnohé proprat z letargie karantény a uvést je do čilejšího módu. Na druhou stranu zas těm, co byli v posledním čase příliš vytíženi různorodým děním, bude dopřáno se soustředit do pro ně podstatných míst. Bystrost a soustředěnost se stanou pomocníky těchto dnů. Co máme tedy před sebou?