ukázka z knihy Dane Rudhyar: An Astrological Study of Psychological Complexes, 1966; 7. kapitola
Přeložil a poznámkou doplnil Ondřej Lesák.

O Merkurovi toho lze napsat mnohem více, než se obvykle učí v astrologických učebnicích. Říká se o něm, že je symbolem mysli, ale sám tento termín je spojen s mnohou záhadou. Merkura lze však považovat i za představitele různých procesů a funkcí osobnosti, zejména pokud se tato osobnost rozvíjí mimo rámec běžné škály činností, které lze předpokládat u průměrného moderního člověka.
Pokud se podíváme na sluneční soustavu z heliocentrického hlediska, vidíme Merkura jako první planetu, obíhající kolem Slunce. Lze tedy říci, že se vztahuje k prvotní diferenciaci jediné, nerozlišené solární energie, vyzařované do prostoru. Jako takový představuje Merkur bipolární elektrickou sílu, která je samou podstatou všech organických projevů a aktivit. Tento Merkur-elektřina je „tónem“ života, udržujícím a stále obnovujícím organismus, izolovaný narozením v podobě samostatně fungující jednotky, základu individuální osobnosti. Zmíněný „tón“ (individualizovaná solární energie) je Merkurovým involučním vyjádřením. Uvádí se, že je soustředěn do středu kříže tvořeného páteří a linií ramen v rozpažení. Představuje silový aspekt této planety.
Toto mystické Merkurovo centrum je „místem“, kde kvetou růže v jádru všech ukřižování, podle rosekruciánské symboliky zvláště zvýrazněným v Kristově duchu. Odpovídá pažní pleteni (plexus brachialis) moderní anatomie, samému ohnisku Merkurovy funkce. Tradiční astrologie přisuzuje této planetě vládu nad pažemi, rukami, plícemi a dýcháním. Zdá se přitom, že existuje jisté spojení mezi pažní pletení a bludným nervem (pneumogastrický systém), který má původ v hlavě (vládce Beran) a větví se směrem dolů po obou stranách krku.