Rudhyarův román není možné smést ze stolu, byť nás jeho styl může zaskočit. Je třeba ho číst i opakovaně, nakonec má 212 stran. Jakmile člověka pustí dovnitř, objeví se svět asi tak zajímavý, jako když zorientujete a pohlédne do 3D obrázku v novinách. Nejdříve ve změti pestrobarevných tvarů nic nevidíte. Jakmile se však vaše mysl uklidní a oči přestanou sledovat jednotlivosti, ale zaměří se na celek, objevíte plastický obrázek, který většinou vyvolá radostný pocit, ale také prohloubí pocit klidu a míru. Četba je tomuto pohledu velmi podobná. Navíc je dílo obohaceno velmi erudovaným doslovem překladatele, kde jsou nejenom načrtnuty opěrné body Rudhyarovy filosofie a transpersonální cesty.