Hned v úvodu mi můžete namítnout, že slušný a zralý člověk nepotřebuje etický kodex ani „povídánky“ o tom, co to je etika a etické chování. Ano, máte pravdu. Přesto ruku na srdce s vědomím, zda jsme se vždy zachovali v souladu s tím, jak jsme to vnitřně cítili či jak by v nás velel v dané situaci hlas „lidství“? Ne nadarmo proto cechy, spolky, instituce, svazy a v neposlední řadě i pomáhající profese, pod které astrologie neodmyslitelně patří, vytvářejí etické kodexy, kterými se následně řídí.
Co to je etický kodex a k čemu je třeba?
Etický kodex je soubor hodnot, pravidel a závazků, kterými se daný obor chce řídit. Obsahuje vysvětlení cílů oboru, objasňuje principy, na kterých bude budován vztah – profesionál a klient, vytyčuje práva klienta i profesionála, definuje vztahy a vymezuje v rámci platného zákona využití informací a v neposlední řadě se zaobírá odměnami. Ukazuje tak nezúčastněnému člověku – veřejnosti, o co daný obor usiluje, jak se vymezuje, z jakých hodnot čerpá a jakými se řídí zákony. Tím se jednoznačně odděluje od „hoštaplérů“, kterých je v každém směru žel stále dost. Je pro klienta záštitou odborné vedení a profesionální kompetentnosti.
Z hlediska přirozeného postoje člověk existuje jako osoba mezi osobami. Patří do společného světa osob. Každá cizí osoba, která vstoupí do okruhu jeho osobního života, je mu jako taková primárně dána názorně. Nedospívá teprve reflexí k tomu, že je to osoba, nýbrž od samého počátku se k ní živě vztahuje akty, je k ní ve vztahu, který je současně vztahem smýšlení, jednání a hodnocení. Tak je člověku každý „druhý člověk“ bezprostředně předmětem jeho chování, a to chování vnitřního i vnějšího; a stejně bezprostředně považuje sebe sama za předmět chování každého „druhého člověka“, přičemž je lhostejné, zda je také toto chování pouze vnitřní nebo se projevuje v jednání. Nicolai Hartmann
Co to je obecná etika?
Obecná etika – tedy etika oboru (v našem případě astrologie) obsahuje:
- Znalost oboru – odborná kompetence
(Profesionál – astrolog je plně obeznámen se základy svého oboru, zná historii a techniky používané ve své praxi, je kompetentní, co se výpočtu horoskopu týká.)
- Respekt vůči klientovi a sobě
(Astrolog přistupuje k druhému s respektem a náležitou vnímavostí. Odkládá masku „experta“ a v popředí má zájem na dobrém stanovení zakázky mezi ním a klientem. Ze srozumitelně stanovené zakázky se může odvíjet vstřícná a oboustranně prospěšná konzultace. Situaci, ve které se druhý nalézá, plně respektuje a vlastní morální či etické hodnocení si ponechává pro sebe.
Respektem je myšlena snaha porozumět druhému a pochopit co nejvíce jeho situaci a v takovém rozpoložení vést astrologickou konzultaci. Respekt k sobě znamená, že astrolog vnímá svoji kondici a stav. Pozná-li astrolog, že je indisponován, věnuje respekt sobě a odstoupí z dané konzultace, až do doby, kdy opět nabude kompetenci.)
- Zodpovědnost
(Zodpovědnost má astrolog jednak vůči klientovi, takže se řídí platnými zákony na ochranu dat, informací a klientova soukromí, tak vůči oboru. Zodpovědnost vůči oboru znamená, že astrolog dodržuje standarty platné pro daný obor astrologie. Drží se filosofie, astrologické teorie, technik a interpretace v daném směru používaných. Je zodpovědný za to, co druhému profesně nabízí)
- Neustálé sebevzdělávání
(Astrolog si jako každý jiný profesionál uvědomuje nutnost neustálého a neutuchajícího sebevzdělání. S tím, jak stárne a nabývá nových, hlubších zkušeností, otevírá se v jeho mysli možnost propojovat získané poznatky s výdobytky ducha lidí z vlastního oboru i z oboru jiných. Astrolog, jako pomáhající profese, je díky práci s lidmi povinen projít sebezkušenostním výcvikem v oboru psychoterapie, která je mu svými východisky blízká. Astrolog by se měl zajímat o historii a současný vývoj politický i sociální a to proto, aby mohl lépe „číst“ cykly transsaturnských planet. Tím se zúročí jeho zkušenosti.)
Co to je osobní etika?
Mravní bytostí totiž není ani bůh, ani stát, ani cokoli jiného vesvětě, nýbrž jedině primární nositel mravních hodnot a jejich záporů – mravní bytostí je jedině člověk. Nicolai Hartmann
Etika vnitřní je hodnotový systém daného astrologa, který mu pomáhá vnímat, co udělal dobře a co špatně. Vede ho v první řadě k respektu vůči klientovi, sobě a své práci. V praxi to znamená:
– Vědomí si zodpovědnosti za kvalitu a následky jednání astrologa
(Např.: Respektování důvěrnosti informací, vedení dialogu – tedy možnosti, jak ve vztahu uspořádat hodnoty, zdroje a povinnosti, ohled na obecnou etiku, zohlednění důležitosti vytčeného cíle, ale i celého procesu, ve kterém se astrolog a klient nalézají. Vyhýbání se nesprávnému používání technik, v nichž není astrolog vzdělán a cvičen. Zdržení se osobních, hodnotících soudů klienta. Ochota připustit, že nadanou klientovu situace odborně nestačím a tak spolupracovat s odborníky v jiných oborech – uznání profesních omezení.)
– Rozšířená zodpovědnost
(Astrologova ochota citovat a uvádět zdroje svých informací. Ochota diskutovat o etických dilematech s kolegy. Ochota k supervizi.)
– Poctivost a přesnost
– Konflikt zájmů a zneužívání
(Konflikt zájmů se může objevit, pokud astrolog vede konzultaci např. nejprve s jedním a později s druhým členem partnerské dvojice; vede-li konzultaci s kolegou astrologem; s rodinným příbuzným…
Nezneužívat konzultaci k prosazování politických, náboženských a ideologických názorů a paradigmat. Uplatňování moci vůči klientovi, jeho vedení a manipulace s jeho životem.)
– Spolupráce s kolegy
(Pravidelné setkávání s kolegy v oboru a vědomí jejich odlišnosti a cesty po, které jdou. Ochota k diskusi a střídmé, hlavně však věcné kritizování jejich i vlastní činnosti.)
– Nepoškodit dobrou pověst profese.
Martina Lukášková – astroložka, psychoterapeutka s akreditovaným výcvikem Instep.
————————————————————————————————————————
Použitá literatura a odkazy:
Etické zásady humanistického a transpersonálního astrologa – www.transformotor.cz
G. Lindsay, C. Koene, H. Qvreeide, F. Lang – Etika pro evropské psychology; Triton 2010
P. Barša – Panství člověka a touha ženy; Slon 2002
J. Freedman, G. Combs – Narativní psychoterapie, Portál 2009
A. Guggenbúhl-Craig – Nebezpečí moci v pomáhajících profesích, Portál 2007
Z. Vybíral – Psychologie jinak – současná kritická psychologie, Academia 2006
