Novoluní na sklonku roku otevírá zajímavý lunární měsíc, který spíše bude vařit vnitřní polévku, než že by nějakou hotovku naservíroval na náš stůl. Retrográdní Mars, Jupiter a Uran, napěťové vazby na nov a Venuše před elongací to vše, symbolizuje tlaky vnitřní, které kumulují napětí a zároveň přitom také dávají možnost, pokud ustojíme dočasné zmítání se v nejasnostech a nejistotách, otevřít se novým a notně zajímavým výzvám.
Co od ledna čekat? Jednoduše řečeno vnitřní práci. Na úrovni osobní i společenské bude třeba věnovat se vnitřním starostem a problémům, a to s plnou parádou. Není možné utíkat od toho, co nás pálí, neboť hrozí, že se vše potlačené vyhřezne s nečekanou razancí a silou. Proto bude na místě vykašlat se na výzvy a novoroční přání, ale prostě začít prakticky dělat na tom, co je třeba. Novoluní v Kozorohu vybízí začít pěkně od začátku, krok za krok, neboť tak se ukáže cesta.
Je to snad den zpět, co mi Františka Jirousová napsala do zprávy tento citát: „Je-li cesta před vámi jasná, jste pravděpodobně na cestě někoho jiného.“ Carl Gustav Jung. Nevíme, zda to doopravdy Jung řekl či napsal, ale je to zajímavá myšlenka, která se pro nadcházející měsíc hodí.
Novoluní jako by pomyslně chtělo posvítit na vše, co na čem jsem závislí a co nás drží v síti starých vzorů, starých cest a nedovolí nám vykročit či si možná jen uvědomit, že jiné možné cesty pro nás existují.
Novoluní totiž připravuje půdu a celý letošní rok bude připravovat půdu na překlopení do nové epochy, kterou spustí vstup Neptuna a Saturna (20.2. 2026) v jejich konjunkci na prvním stupni Berana. Do února se nejvíce děje odehraje na vnitřní rovině a může se nám jevit, že se nic kloudného vlastně neukazuje, ale opak bude pravdou. Právě teď je třeba pohlédnout do vnitřní tmy a vstoupit do nějaké akce – na cestu. Je to vlastně podobné tomu, co nyní začneme dělat se semínky rostlin. Začneme je předpěstovávat. To je to, co nov chce, abychom sami sebe začali „předpěstovávat“. V praxi to znamená, že si uvědomíme, co v základu jsme. Náš pohled by se měl zaměřit na naši touhu, tj. hybnou sílu, která pomáhá jednat a žít (Mars) a na to, co chceme rozvíjet a budovat (Jupiter). Buďme přitom ovšem strozí, neb Kozoroh není na květnaté řeči nastavený, takže stroze, věcně. Jsme takoví a makoví, vzpomeňme, při jaké aktivitě cítíme touhu (tj. co nás fakt baví) a co se chceme naučit nebo kam se chceme dostat. Co pro výše řečené máme k v sobě k dispozici? Tuto svou makovost prostě zasaďme do půdy, která se nám bude jevit jako vhodná. Udělejme však alespoň dva vzorky, tj. že sebe zasadíme do dvou oblastí a těm se věnujeme. Hlídejme vlhkost, teplotu a světlo. Dopřejme si základ toho, co je pro danou aktivitu nutné. Nepřemýšlejme, jako obvykle o tom, co by mohlo být až… ale zůstaňme pragmaticky u toho, co je teď. Jasně nevypadá to moc zábavně. Kozoroh je dříč, ale pozor, není otrok. Z pohledu novu v Kozorohu to celé vezměme jako experiment. Experiment nemůže dopadnout špatně, neb se nám jen ukáže, co je možné a co možné není. Nic víc, ani nic míň. A přesto, experiment budí zvědavost. Zvědavost může být tím, co nám pomůže vydržet či využít obtížnější období a zasadit se tam, kde budeme moci růst. Neberme to fatálně – jsme ve fázi předpěstování. Takže se ještě v budoucnu (mezi únorem a květnem) přesadíme. Klid. Žádnou paniku. Tohle není o nic složitější období, než už bylo. Jen je prostě složité jinak.
Překlopme se během svátků do pomyslných vaniček, nechme naklíčit duši inspirací, byť by čerpala z temnoty těchto dnů a po Novém roce pěkně šup, šup do hlíny.
Ať se nám podaří najít „tu naší“ cestu! Pěkný vstup do roku 2025 přeje váš Marluk
