Lunární měsíc nám pomalu končí neb v sobotu se opět spojí Měsíc se Sluncem v novoluní. Tentokrát nebudou sami. Jejich spojení se zúčastní i Venuše Jitřenka a Neptun. Tato čtyř-konjunkce bude vrcholem oktilového trojúhelníčku se základnou v kvadratuře Saturna k Uranu. Můžeme se tedy připravit na pozoruhodný měsíc.

Novoluní, jak pravidelně připomínám, je vynoření nového tónu, který se bude daný lunární měsíc rozvíjet. Není to moje myšlenka, ale myšlenka Dane Rudhyara, který byl skladatel a jeho metafory jsou výrazně ovlivněny hudební terminologií. Představit si to můžeme tak, jako by spojení Slunce a Měsíce bylo úderem do gongu. Jejich spojení – gong se rození a zvuk se poté nese prostorem a zasahuje vše, co mu přijde do cesty. Zvuková rezonance rozvibruje vše na, na co narazí. Máme-li klidnou mysl, můžeme na její hladině zachytit vlnění oné vibrace a tím reagovat na prvotní impulz novoluní.

Tentokrát se přidá i tón Venuše a Neptuna v Rybách. Neptun je v Rybách doma a jejich bezbřehost, fantazie a vnímavost mu rozhodně není cizí. Přesto si ho nemůžeme nijak idealizovat, neboť Neptun reprezentuje stav rozpuštění našich pevných forem a hranic a to není nikdy zcela bezproblémový zážitek. Zde stojí za připomenutí zážitek s povodněmi, které nás připraví o vše formující a pevné a to jak na vnější, tak na vnitřní rovině. Neptun je symbolem přílivových vln které zboří, naruší a srovnají se zemí vše, co jim přijde do cesty. Budu chvíli citovat sama sebe z článku Neptun v Rybách, který jsem otiskla skoro přesně před deseti lety 17. 3. 2011: „V humanistické a transpersonální astrologii funguje Neptun jako rozpouštěč saturnských jistot, bezpečí opakujících se procesů a příliš pevných vazeb. „Rozpouštění“ není samoúčelné, ale přispívá k proměně pohledu a rozvoji nových osobních i společenských možností. Neptun nás zapojuje do celku většího, než jsme my sami. Na rovině osobní se projevuje zvýšenou citovostí a silnějším prožíváním rolí a osobních hodnot. Na společenské rovině se funkce Neptuna dá identifikovat s vytvořením iluze společného „my“. Nutnost neptunské změny je vyvolána osobní nespokojeností nebo sociální situací, která je vedená odpovídajícím idealistickým nadšením a cílem. Zážitek „my“, který zažíváme ve skupině, se kterou sdílíme nespokojenost či sociální situaci, umocňuje emoce. Jedinec není sám za sebe, ale zažívá pocit fungování za skupinu, které přísluší. Z astrologického pohledu Neptun v tuto chvíli „vyřazuje“, oslabuje funkci merkurskou – výměnu informací a funkci jupiterskou – expanzivní. Zdůrazňuje tak zbývající funkce venušinské, martické – tedy akci vedenou výhradně na bázi libosti či nelibosti a tím nás vystavuje touze užívat si a co nejvíc se vyhýbat „represivnímu“ vychovateli – Saturnu. V pohledu na neptunskou funkci můžeme mluvit ideologii. Vazba na ideál, psychologické narcistické doplnění, se v „neptunském“ světě zaměřuje na vědomé obcházení možností alternativ. V takovou chvíli jsme sice vedeni vizí, ale jen „onou“ vizí, jedinou a určitou. Jsme ve vleku sugesce (z vnějšku podsouvat lat. suggerere), kterou se s chutí omamujeme, unikajíce tak silně vnímaným saturnským pravidlům. Výsledkem mohou být inspirativní díla, projevy soucitu, něhy a solidarity v tom nejvznešenějším smyslu, ale také projevy fanatismu ideologií či stržením do všednosti reality, která klade důraz na osobní zodpovědnost, ovšem bez vztahu k druhému.”

Přidáme-li k tomu Venuši Jitřenku v horní konjunkci se Sluncem, vyjde nám z toho zajímavý obraz silně zabarveného tónu novoluní, který jakoby měl podmanivě líbivou melodii pro všechny organismy. Představuji si to podobně, jako když skladatel Brian Eno napsal skladbu pro letištní haly, která byla nevtíravá a plně vyplňující podivně neosobní prostor letištních hal. Hudba, která nic neotvírá, nikam nevrací, nic nepřipomíná jen plynule a plně plyne a nese každého na svých tónech tak, aby nijak nenarušila hladinu jeho mysli. Ovšem taková hudba má v sobě tajemství. Je jím možnost zastavit se a zaposlouchat se do její podivuhodně vzdálené a neosobní melodie. Jakmile to uděláme, zabalí nás a izoluje od celého světa, aniž by nás odpojila a umožní nám na chvíli nemyslet na nic. V takovém to meditativním stavu však zůstáváme aktivní, bystří a vnímaví, což je ryze neptunský stav, neb jen ten umožňuje postřehnout síť vztahů, ze které je náš svět utvořen. O to Neptunovi v jádru jde. Jde mu o to, povznést naši rovinu vědomí tam, kde se hranice já ztrácí a objevuje se jen čisté vědomí, které nás přesahuje a ukazuje nám iluzi naší touhy po individualismu a pevně ohraničené osobnosti. Vše se rozpadne a stav přesahu většinou zanechá otisk v emocí, kterou označujeme soucit. Soucit plný vděčnosti a lásky. Neptun onen zdánlivě chladný a odtažitý modrozelený obr otevře hranice sluneční soustavy a ukáže nám Slunce jako hvězdu, jako energetický uzel nebo transformátor, který distribuuje energii a vyživuje jí vše v dosahu svých paprsků.  

V praxi to povede na společenské rovině k tomu, že zazní to, co se bude rezonovat s potřebami mas. Vyhovět proudům a náladám se pokusí všichni, neb jsou to přeci hlasy, které nutně potřebují. Můžeme se tak těšit na nové nápady, tunely a vize, které nám budou připadat děsně rozumné, ale v jádru budou jen nástrojem propagandy dané strany či individuality. Na rovině osobní se můžeme nechat inspirovat a trochu sami sebe ztratit. Myslím to tak, že můžeme přestat lpět na tom, co by mělo být a začneme jen být, což se po pár dnech odrazí v tvořivém úsilí. Můžeme tak objevit cennou inspiraci pro naši práci i pro naše tvůrčí nasazení. Vize, kterou budeme mít, může nalákat nám podobné lidi a tak nový lunární měsíc otevírá i možnost spojit se s těmi, co jsou na podobné vlně a otevřít cestu širšímu záběru a spojení. Na rovině transpersonální může přílivová vlna otevřít to, čemu se říká vyprázdnění, za nímž následuje stav rozšířeného vědomí, kde se já ztrácí. Pokud nepropadneme pocitům mesiášství  a nezačneme se omamovat vizemi a silnými pocity, které jsou na takové cestě možné, může se stát soucit a vědomí vztahů běžnější realitou.

Přísliby se ukazují, takže bychom měli do hry vrátit naši společensky často opomíjenou potřebu spirituality, estetična a sounáležitosti. Snad se tedy symbol Neptuna a Venuše promítne do toho, že budou do společnosti zahrnuti i ti, co stojí na jejím okraji, že si všimneme toho, jak kolotoč kol pandemie doléhá na psyché lidí, jak se snažíme vyčlenit ze života vše, co není trendy, aniž bychom se kdy učili vidět opravdovou krásu, která je skrytá skoro ve všem, co svět nabízí.

Neptun se však může projevit i ve své odvrácené straně, která má stejný cíl, ale způsob jakým ho dosahuje je jiný. Může se projevit v síle masové ideologie rovnostářsky pohlcující jakoukoliv odlišnost, v marnosti utopií, víře v samospasení, kterým Venuše dodá náležitou líbivost a oktilový trojúhelník průraznost. Bude tedy třeba dát si opravdu pozor na to, co se bude nabízet jako samospásné a vše prohlížet, neboť všude bude plno „přílepků“ jako na návrhu pandemického zákona. Počítejme s tím, že se vyvalí vlny únavy, neb i to je funkce neptunského rozpouštění ega. Únava, rozmrzelost, apatie, nuda a náladovost budou mnohé nutit hledat nová východiska. Pokud se nám tak stane, nechme se vést srdcem k tomu, co není v záři reflektorů módy, maistreamu a bescelerů.

Významný nov pro sobotní oslavence, kteří se mohou stát průkopníky nový vizí, jak ve svém osobním životě, tak ve svém nejbližším společenství.
Klíčový měsíc pro ty, co mají nějakou z osobních planet (Slunce, Luna, Merkur, Venuše, Mars) či osy horoskopu na stupni novu zaokrouhleně 24°Ryb či v orbisu 22-25°Ryby, nebo k těmto stupňům v opozici, kvadrátu, sextilu či trinu.

Tak se neztraťme v neptunově náruči a pamatujme, že vysmívat se Neptunovi se nikdy nevyplácí stejně jako hledat jeho zadnici, do které bychom vlezli. Kdo nevěří a má silný žaludek, ať jukne na film Maják od režiséra a scenáristy Roberta Eggerese. Pěkné dny a radost ze slunce přeje Marluk. 8.3.2021

PS. Není bez zajímavosti, že sabiánský symbol pro stupeň novoluní nese v době pandemie a uzavření tento obraz:

Ryby 24: NA MALÉM OSTRŮVKU OBKLOPENÉM ŠIRÝM MOŘEM ŽIJÍ LIDÉ V TĚSNÉM SOUSEDSTVÍ A VZÁJEMNÝCH STYCÍCH

Klíčová myšlenka: Je třeba vědomě akceptovat svá ­ vlastní osobní omezení, a to v zájmu koncentrace ­ energií a prožití soustředěného a smysluplného života.

Každá individualizovaná osobnost je malým ostrovem v širém oceánu lidstva. Ego splňuje nutnou funkci tím, že stanovuje hranice a dává vědomí specifický charakter. Uvnitř těchto hranic může konstruktivně působit komplexní souhra, propojující a integrující různé aspekty osobního života. Časem se hranice ega mohou nejen rozšířit, ale i stát zónou intenzivní výměny mezi vnějším a vnitřním, mezi jedincem a společenstvím, mezi člověkem a vesmírem.

Tento čtvrtý symbol sekvence nám říká, že hlavní povinností každého muže či ženy je stát se tím, čím skutečně je jako individualita. Tato individualita však má svou jedinečnou dharmu – tj. místo a funkci ve vyšším celku. Obyvatelé ostrova dobývají své živobytí a životní prostor z moře – časem se naučí mořeplavbě a budou se stýkat s jinými ostrovany – a to vše povede k tomu, že si uvědomí svou jednotu s celou Zemí, která zahrnuje vše. Klíčovým slovem je CENTRALIZACE. (Citace sab. symbolu z Astrologické mandaly D. Rudhyara, Půdorys 2003)