Vstup do dvanáctého týdne je dobrodružnější víc, než si kdo před časem mohl představit. Mars, Jupiter, Saturn a Pluto v Kozorohu nejsou primárně nositeli toho, že by se měly měnit pořádky směrem ke zlepšení společenského systému, ale jejich síla vede spíše k upevnění toho, co se strukturálně ukázalo jako bezpečné, jisté a užitečné pro posílení vlivu a moci. Jsme v situaci, kdy se mocní tahají o moc a území a jim menší se snaží dostat ke korýtku či zblajznout zbytky.  Vstupem Slunce do Berana v pátek 20. března 2020 v 4:49 SEČ se do přesné konjunkce dostanou i Mars s Jupiterem.

Mars byl v dobách před naším letopočtem pod patronátem boha podsvětí Nergala a pro své červené kmitavé světlo spojován s nepříjemnostmi a složitostmi. Temně rudá barva, která mu byla připisována nevěstila nic dobrého a pokud se spojil s dalšími planetami, snažili se staří astrologové v oblasti Předního blízkého východu predikovat délku působnosti onoho neblahého vlivu. Jupiter byl zas spojován s bohem Mardukem, mocným bohem s velkými kompetencemi a časem také notně ve svém vlivu a moci sílícím. Vezměme si z těchto obrazů analogii a uvědomme si, že Mars je symbolem mobilizace energie, mobilizace těkavé, impulzivní  a Jupiter je zas symbolem expanze, růstu a ničím neomezovaného konání.

Mohli bychom tedy usoudit, že umělý virus bude růst na své síle a doufat, že se státy snad sladí v postupu příchodem dubna, kdy Mars a Saturn vstoupí do Vodnáře. Nevím, jak vy, ale mne chybí oficiální informace o tom, kolik prostředků stát dal na výzkum viru, hledání protilátek, ochrany a na testování? Chybí mi informace o odborném řešení situace a citlivěji reaguji na to, jak jednotliví ministři, si osvojují patos ochránců a mluví v jednotné osobě, když něco dovolují a zakazují. Jakoby zapomněli, že jednají na základě usnesení vlády a na základě našich mandátů. Obecně si politici nabíhají na to, že od dubna se začnou lidé víc a víc ozývat a budou víc, než kdy potřebovat reálné vyhlídky do budoucna, či aspoň nějaké jasné postupy a ekonomická opatření.

Rovnodenostní Slunce má sextil na Saturna, což přeloženo znamená, že se životní síla bude spoléhat na zavedené postupy a status quo nebude chtít porušit, ale také symbolizuje určitou pevnost hranic, která může být na obtíž, ale v bitvě s virem se hodí. Jupiter s Marsem jsou účastníky sextilového trojúhelníčku – mají trigon vůči Venuši Večernici. Venuše i Jupiter s Marsem zas svírají sextily k Neptunu v Rybách. Expanzivní rádoby praktická a celoplošná opatření, která jsou reakcí na vzniklou situaci, budou pokračovat. Směry těchto experimentů, což nemyslím hanlivě, neb jsme se zatím s podobnou situací nepotkali, můžeme pozorovat v Evropě, jiné v Británii, jiné v Americe a další v Asii. Kdyby při tom neumírali lidé, bylo by to nesmírně zajímavé, neboť u experimentu je výsledek vždy dobrý. Maximálně se ukáže, která cesta nevedla tak efektivně k výsledku. Zdám se cynická? Snad. Duben třeba vyvrátí, co shledávám. Mám ovšem astrologický pocit, že až po dolní konjunkci Venuše se Sluncem a odpojení Marsu od Neptuna se něco začne proměňovat, což však je až v červnu. Nepíše se mi to lehce, neb jsem měla mnoho věcí nachystaných a rázem je přípravná práce a snaha pryč. Ale to není důvod se složit a lamentovat. Je třeba hledat jiné cesty než ty, co jsme si zatím šlapali. Hledat a přitom se spojovat. Natáhnout koleje a postavit výhybku, která převede vlak navyklých společenských mechanizmů na jinou kolej. U sebe dobře cítím, jak je to těžké, a kdyby nebylo občasné podpory ze stran přátel, vím, že bych jistě málo pokročila. 

Co tedy dělat teď?

Při sběru žab, neb už druhou noc mrzne a žáby nelezou, jsem měla čas a přemýšlela, co k novému týdnu napsat. Šlapala jsem po zmrzlém svahu, kde se život zastavil a poslouchala štěbetání divokých kačen, zpěv ptáků a uvědomila si, jak tiše nesou své viry a parazity zvířata. Trpně vše snáší, aniž by skoro kdokoliv věděl. Například žáby mohou mít virus, který jim parazituje v mozku a rozkládá ho zaživa a velmi pomalu. Takto nakažené žáby patří podle přírodovědců k pár druhům, které na světě nejvíce trpí, neboť musí snášet ukrutnou bolest po delší čas. Ani o tom nevíme a ještě si tu a tam stěžujeme, že už zas kvákají žáby, nebo je dokonce jíme, či přejedeme autem, neboť je jich moc, moc se pletou a nakonec „jsou to jen žáby“. Lidé si všimnou, že se v přírodě něco děje v přírodě až tehdy, když celého druhu rapidně ubude. Dokud je všeho dost, tak je vše v pořádku a co se starat. Dokud nám nic nehrozilo, dělali jsme si ze všeho srandu (nic proti humoru jako takovému) a teď je třeba se přestat divit a jednat. Musíme to vymyslet, neboť čelíme již skoro s jistou uměle vytvořenému viru, čelíme do hlubin prosakující cizorodosti, čelíme naší vlastní lidské práci, našim vlastním postojům a tichým souhlasům. Využijme toho, co máme, což jsou sítě a spojujme se, vyměňujeme si rady a nápady, humor a podporu, neboť kdy jindy, než teď se mohou technické věci projevit jako pomocníci a my lidé, jako vynalézaví tvorové a nejenom jako ti, co to vždy nějak pokazí.

Jarní rovnodennost je vítězstvím světla nad tmou, postupného nabývání síly rozmanitosti světla nad jednotou tmy. Snažme se myslet souběžně s tím, co podnikáme a nenechme se strhnout k reakcím, bez hlubší úvahy, vnitřního ztišení, porady se zkušenými. Je nám třeba spojovat se, myslet a tvořit. Nesnadné podmínky nás k tomu přímo vyzývají. Pevnou vůli, víru a odvahu přeje Marluk, 16.3. 2020