Nový týden už začal, ochlazení trvá a já svůj text dokládám až dnes, v úterý. Máme před sebou úplněk, který je velmi zajímavý tím, že Slunce je v konjunkci s Cheironem a v T-kvadratuře na Mars v Raku. Další planetární konfigurací je sextilový trojúhelník se základnou v trigonech mezi Martem na jedné straně a Venuší, Saturnem, Merkurem v Rýbách a Neptunem na začátku Berana na straně druhé. Vrchol trojúhelníků svírají sextily na Urana v Býku. Co nám konstelace nabízí?

Začneme úplňkovou T-kvadraturou, která je zajímavá právě tím, že v sobě skrývá tentokrát i řešení. Pro T-kvadraturu je důležitý bod, který je v opozici vůči vrcholu pravoúhlého trojúhelníku, v našem případě proti Martu v Raku. Tam tentokrát leží Pluton, který k Martu vrhá opozici. Plutonem obsazený bod ukazuje místo, kam nasměrovat energii, aby se v kvadratuře netočila dokola a nevytvářela tak sled promarněných či nenaplněných možností. Mars v Raku není zrovna výhra v loterii. Mars reprezentuje akceschopnost, které by ohnivé – živé, impulsivní prostředí vytvářelo skvělé podmínky pro realizaci všeho, co by bylo potřeba. Leč, ve vodním znamení, v Raku, může Mars tak maximálně soutěžit rychlosti proměn nálad, v maskování vnitřní citlivosti do hávu drsňáka, v soutěži o to, kdo získá „malou domů“, aniž by si toho, kdo všiml. Je to prostě situace, která pro Mars není typická, ale co už. Je v Raku, tak se musí snažit. 

Slunce s Lunou v opozici vedou akceschopnost Marta k tomu, aby jeho sběratelská aktivita byla, co nejrychlejší. Mars je tedy vybízen, aby se zajímal o vše, co patří do historického rámce, který světla (Slunce a Lunu) zajímá. Vše vypadá ideálně, až na to, že spojení těchto planet je akční, dynamické a plné tlaků na aktivní výkon, který nebude hledět na ztráty natož překážky. Získat to, co se chce, ať to stojí, co to stojí. Takto se však může energie neustále vyčerpávat na tom, co se jeví jako nutné k získání či usilování. Právě protichůdný bod k vrcholu T-kvadratury (Pluton) může pomoci k tomu, aby se energie zacílila. Pluton ve Vodnáři nutí k překonání vnitřních bloků, které Mars vedly k používání prostředků, které mu nejsou přirozené. Je to tedy vnitřní plutonický tlak překonat pocit vnitřní marnosti, neschopnosti, ztráty sil a pasivity. Je to výzva jednat a holýma rukama a jít proti tomu, co nás chce omezovat, ať už se toto omezení týká duše nebo vnějšího agresora. Pokud Mars uposlechne, překoná strach z toho, že není náležitě ozbrojen, že má holé ruce. Zjistí, že nově nabytá odvaha mu umožňuje chopit se toho, co se zrovna namane, co je po ruce a s tím jít do akce, do boje. To je to, co je důležité. Uvědomit si, že i s holýma rukama se dá bojovat, třeba tím, že včas uhnu a nejsem na tom místě, kam míří úder, tlak či jiná zbraň.

Mars je navíc posílen sextilovým trojúhelníčkem. Ten představuje nesmírnou produktivní sílu, vyvěrající z podvědomí, z toho, co jsme za celou dobu vnitřně nashromáždili, z toho, co jsme zažili, co jsme si dokázali představit a z toho, jak neváháme použit to, co se v danou chvíli hodí. Je to prostě nesmírná síla vnitřní víry. Nyní půjde jen o to, kam, jak a kdo ji použije (a to jak na osobní, tak na politicko-společenské rovině)! (Mysleme na Ukrajinu, Gazu a další…)

Jako třešničku na „dortu“ úplňkové konstelace vidím Cheirona v konjunkci se Sluncem. Planetka Cheiron je v astrologii spojena se setkáním s tím, co nám zabrání žít tak, jak cítíme, že bychom měli žít, podobně jako kentaur Cheironovi zabránil otrávený Herakleitův šíp žít, užit, léčit a vzdělávat lidi tak, jak chtěl. Výstřední dráha Cheirona, jeho cyklus návratu cca 51let, jeho mýtus vedou k úvaze, že se setkáváme se symbolem překonáním osudové nepřízně, vydělení a jinakosti, soucitem. Jako osamělý Cheiron, který pro své záliby v medicíně, astrologii a výuce lidí, žil stranou svých soukmenovců, jako jeho předčasný odchod ze světa, který byl způsoben omylem, tak i my se můžeme setkat s naší odlišností, která vede k nepochopení, ústranní, nespravedlivostí vůči nám, s tím, co nám znemožňuje žít, tak jak bychom si zasloužili.

Právě spojení Slunce a Chirona ukazuje na možnost tyto výše uvedené záležitosti překonat soucitem s druhými, kteří nám ublížili, s překážkami, které nás srazily k zemi v jejich integraci, v pochopení toho, co je těžké, složité, co nám brání žít tak, jak bychom chtěli, jak cítí naše srdce. To jde jen soucitem s druhými a se sebou samými. To je skryté poselství nastávajícího úplňku. Komu se tohle podaří zachytit a realizovat, jak se říká, vyhraje. Nebojme se toho, co se vynoří a mysleme na to, že „holé ruce“ jsou slabinou jen pro toho, kdo se bojí. Jak říkal můj táta: Kdo se bojí, sere v síni a doma si přeci nenaděláš! S úctou váš Marluk