Horoskop pro 25. týden – slunovrat a úplněk

Nový týden začal letním slunovratem, který je vrcholným okamžikem zvratu mezi silami dne a noci. Světlo dosáhlo své převahy. Kde však převáží jeden princip nad druhým se okamžitě začne hromadit princip oslabený a ten za půl roku dosáhne zas svého převahy. Dualita, ve které se pohybujeme nám jasně ukazuje, že nic netrvá ve své síle věčně a že jeden princip střídá princip druhý, který převahou prvního nikdy zcela nevymizí. Světlo letního slunovratu převážilo a dny jsou nejdelší. Večer se nechce spát a ráno zas vstávat, vedra  jsou drtivá a o vodu je mnohde notná nouze. Na slunovrat a vstup Slunce do znamení Raka naváže ve čtvrtek úplněk, neboť sílu letního slunovratu můžeme považovat za vrchol roku, stejně jako je úplněk vrcholem lunárního měsíce. Oba přinášejí světlo ve své největší plnosti.

Čtvrteční úplněk by mohl krásně osvětlovat krátký čas noci. Tentokrát je dobře aspektován a na symbolické rovině tak bude představovat pohodlnější období, které mohou trápit jen naše zlozvyky, připomínající nám styl, jakým zvládáme či nezvládáme rozdělovat svoje síly. Potřeba vypnout a splynout jasně zavelí, že je tu čas pro dovolené a čas sdílení s lidmi, s kterými jsme se dlouho neviděli. Produktivní atmosféra úplňku posílí oslavence těchto dnů a nabídne jim vykročení do solární roku plného sklizně toho, na čem se čtyři roky pachtili. Nám ostatním se na chvíli ukáže život z jeho příjemnějších poloh. Na pozadí však stále probíhá kvadratura Saturna k Uranu a T-kvardátu na Mars ve Lvu, takže  neusněme v pohodlí letních zahrádek či břehů řek. Boj o moc a urvání si trhů jde do svého finále, takže pohoda na povrchu společnosti se bude hodit těm, kdo umí jednat v zákulisí. Ne, nechci malovat čerta na zeď, ale chceme-li něco prosadit a vynést na povrch něco nového, pro což by nastával čas, bude třeba pamatovat, že záhy se karta otočí a vše může být složitější, než nyní je.  Kdo nyní vsadí na svou originalitu a pustí se do své samostatné práce, bude mít náskok a získá cennou podporu. Stejně tak ti, kteří si naopak konečně dovolí lenošit, zaslouženě dobijí baterky a to je třeba mít na paměti. Odpočinek ono nic nedělání, totiž může přinést zajímavou inspiraci a utřídit nabyté informace i zkušenosti. Z toho plyne, že nyní bude rozhodující stav našeho organismu. Kdo má sílu, měl by jednat, kdo ji nemá, měl by ji nyní nabrat. Přepíná a přehánění a to na kterékoliv stranně bude tím, co se nyní nevyplatí.

A teď pro změnu z osobního soudku. Dospívám k bolestnému závěru, že na své zahradě budu pěstovat už jen květiny. Zdá se, že na skále, které je v podloží a v úpalu slunce, které nemilosrdně vysušuje terén, který odpuzuje dešťové mraky, se nic pěstovat nedá. Co neusne a to zaléváme, jak se dá, to sežerou slimáci. Nejsem ochotná v noci strážit před útokem slimáku s baterkou v ruce svých pár salátů, kedlubnů, ředkviček a cuket. Ach, jak obtížné je hospodařit a jak děkuji Vesmíru, že si mohu koupit zeleninu, neb z té mé zahrady bych rodinu neuživila. Nu, takový je můj slunovratový výsledek. Poučení je, že nádrží na vodu je opět málo a to už mám ty největší sudy všude, dvojitě a barel za barákem. Unás stejně moc neprší, takže je situace opravdu napjatá. O pád domů dál je vlhčeji, tam totiž v podloží skála ustupuje a je tam vlhčí půda a záhonkům se daří a vše bují o sto šest. Přeji všem v  okolí, ať se jim daří a smutně utírám slzu ze svého oka. U nás i v prohnojené kompostované půdě čelíme nájezdům slimáků, housenek a suchu. Co nezkonzumují slimáci ozobají ptáčci, které jsem na svou zahradu naučila létat pro dobroty do krmítka. Takže pár zrajících třešní už vzalo za své. Na druhou stranu je přec pěkné, že se ptáčkům daří. Už to s nimi mám tak, že ráno na mne pokřikují, zda jim přijdu zpříjemnit život a dám jim do krmítka nějakou tu dobrotu, vědoma si pokynů české ornitologické společnosti, že by mělo přikrmovat celoročně. Zrovna předevčírem cos lovil zvonek v zapomenuté dece na zahradě a drápek mu uvízl ve vláknech. Já bych ho neviděla nebýt naší fenky, která poslušná svému loveckému pudu ho očuchávala a vzrušeně klepala ocasem ze strany na stranu a dala tak jasný signál, že se v její blízkosti cosi děje. Zvonka jsem vysvobodila a chvíli si podržela v ruce. Nebál a zcela oddaně mi důvěřoval. Překvapila mne jeho lehkost. Jeho křehké nožky byly přesto nesmírně pevné, jako by z drátků, umně vytvarovaných, aby se jimi udržel všude, kde bude potřebovat. Jeho oči byly klidné, prohlédly si mne a pak frnk, odletěl za svým. Takový obyčejný zážitek a hned všem ptáčkům odpustíte, že to málo sklidí dřív než my. Jsem vlastně ráda, že naše zahrada slouží jim a nese plody pro potřebné. Letos totiž máme po letech konečně obsazený čmelín a právě vylíhlí čmeláčci se v něm připravují na život. Je to krása, dcera se o ně stará a kontroluje, aby jim mravenci neublížili. Naši psy mají zahradu jako své území, ptáci si rozebraly keře a stromy, dům je kocoura, který jakžtakž toleruje, že v něm bydlíme a nám přesto zbývá dostatek místa k životu a hlavně ke službě všem vlastníkům našeho domova. Jo, ještě že tohle neví banka, kam splácíme půjčku na opravu…jistě by zvýšila úrok.

Pěkné letní večery a bohatou inspiraci v těchto dnech přeje Marluk