Zdravím v novém roce a pokud jste ještě naladěni na moje stránky, vítám vás u malého zamyšlení nad tím, co symbolizují astrologické prvky. Důvod proč jsem se odmlčela nechám na chvíli stranou, nebojte, však vám o tom napíši. Je to však čerstvý materiál a nejde mi to tak, jak bych chtěla, tj. nemám patřičný odstup. Nuže, v třetím týdnu nás potkal úplněk, který byl ostrý jako břitva. Osvítil vše, co se snažilo skrývat a obrazně řečeno vytáhl na světlo i to, co mělo zůstat skryté.

Slunce, zdroj životní síly v konjunkci s Plutonem jsou obrazem mocných sil. Pluton je často vztahovaný s Hádem bohem podsvětí a tím jsou mu připisovány i náležité podsvětní konotace. Já bych ráda opustila tento mytologický pohled a podívala se na Plutona tak, jak ho můžeme vnímat z pohledu astronomie. Sonda New Horizons ukázala, jak je Pluton krásný, že má atmosféru, složitou strukturu a vybídla tak k nové diskusi, zda ho nevrátit mezi planety Sluneční soustavy, odkud byl pozdním hlasováním na astronomickém kongresu v Praze vyřazen v roce 2006.

Pluto je zastupitelem posledních planet soustavy, které otevírají dveře velkým ekliptickým drahám, zvláštnostem v oběhu a délce generace přesahujících oběhů. Spolu s Plutonem jsou tyto planety vyslanci vesmíru, který nám symbolicky naznačuje, že v jeho hlubinách se ukrývá víc, než jen pustá temná hmota. Pluton je z těchto okrajových planet vlastně nám nejbližší a tak nejuchopitelnější. Rudhyar kdysi přišel s myšlenkou, že Pluton je symbolem nejenom materiálního bohatství, jak jsme zvyklí z mytologického pojetí, ale především symbolem „zjevení sebe sama v každém okamžiku a v každé části vlastní bytosti”. Rudhyarova slova chápu tak, že Pluton je představitelem silného prožitku, toho čemu říkáme „až na dřeň”. Je to stav, který zkraje můžeme označit jako tlak, vyšinutí, nátlak, rozložení a tedy bezmocnost, která tu není proto, aby nás smetla do prachu země,ale právě naopak, aby v nás otřes vyvolal stav, ve kterém si všimneme, že naše osobnost není centrem, že jsme ustrojeni ještě jinak, než jsme mysleli.

Pluton vynáší na povrch duchovní poklady, které jsou skryty či jen obyčejně přehlíženy a přitom na dosah našich rukou. Většinou, jak vždy připomínal Pavel Turnovský, jsou vidět až ve chvíli, kdy člověk zemře. Od tohoto momentu jsou duchovní poklady, které vynesl na povrch tak viditelné, že jen slepý by je neviděl. Rázem je jasné, co dotyčný učinil, co objevil a také co vše pro koho udělal a to je poklad nad poklady. Nebojte, nemusíme hned umírat, aby i naše poklady byly zřejmé. Máme tu úplněk, který jim otevřel dveře. V praxi to znamená, že můžeme zaostřit zrcadlo své mysli a bez jakéhokoli přikrášlování vidět, co je třeba udělat. Můžeme vidět, hluboké změny, které se dějí na úrovni Země – např. výbuch podzemní sopky, hluboké změny ve společnosti – např. vyostření konfliktu NATO a Ruska a hlavně můžeme vidět změny v nás samotných. Položme si otázku, k čemu jsme se přibližně od 16. ledna rozhodli, co jsme cítili a jak jednáme?

Za sebe mohu říct, že mne život nešetřil a že si speciálně od úplňku sahám do hlubin až tak, že jsem dnes ze zoufalství šla porýt záhon. Rytí v lednu je samozřejmě blbost, ale měla jsme potřebu fyzické práce a pustila se do díla. Zápasila jsem se zmrzlou hlínou bez jedné myšlenky. Odpor zeminy nutil zapojit svaly a zkoordinovat pohyby tak, aby se dala ztuhlá hlína narušit. Ještě že máme mírný leden. Šlo to. Ryč se zkoordinoval s tělem a jeho ostří krájelo hlínu pěkně kousek po kousku. Nakonec jsem záhon pohrabala a dlouze se na něj dívala. Něco uvnitř mi říkalo, že takto to nechat nemohu. „Nic proti”, říkal záhon, „fajn, porylas mne, ale to mne takhle necháš? Mají přijít další mrazy, všechno si narušila, rozumíš?” Měl pravdu. Vyhledala jsem netkanou textilii a pěkně celý povrch záhonku zabalila. Když byl záhon přikrytý, šla jsem okopat révu vinnou a taky ji přikryla, pak jsem pohrabala dřeva, co naši psy roztahali  po zahradě a doma si sedla u kávy. Najednou byl divný stav pryč a celá bytost jako by si upamatovala sebe sama ovšem jinak beze slov, bez emocí. Z hlavy se energie rozmístila do všech částí a zavládl jakýsi klid. V tom mi přišla inspirace psát o Plutonovi a já si vzpomněla, že v úterý byl vlastně plutonský úplněk.

Co tím chci říci? Hledejme za tím, co nás v těchto dnech trápí či dokonce sráží poklady. Jsou tam a jsou připraveny k vyzvednutí minimálně ještě deset dnů. Pluton není jen o demagogii, manipulaci, bezmoci a tíze. To jsou jen mávátka, kterými na sebe poutá pozornost. V jádru mu jde o to, aby nás posílil a otevřel dveře vědomému chování.

Objevit můžeme to, co je skryté .. vnitřní hlas…viz sabiánský symbol pro Slunce: Kozoroh 28°: VELKÁ VOLIÉRA

Klíčová myšlenka: Potěšení, které má z duchovních ­ hodnot duše schopná dobře se obeznámit s jejich ­ skrytými významy.

Ptáci symbolizují duchovní síly; a voliéra je obrazem těchto sil či tužeb, jež jsou přítomny v mysli otevřené světlu skutečností psychiky či Duše, a vnášejí do vědomí radost a harmonii. Lze zde mluvit o JASNOSLYŠENÍ – tím je míněna schopnost reagovat na mnoho vnitřních hlasů.

Symbol Měsíce:  Rak 28°: MLADÁ INDIÁNKA PŘEDSTAVUJE SHROMÁŽDĚNÉMU KMENI SVÉHO BÍLÉHO MILENCE

Klíčová myšlenka: Vnitřní přerod, k němuž dochází ­ bezvýhradným přijetím prapůvodních hodnot, které představuje lidské tělo a jeho přirozené funkce.

Máme zde emotivní a vřelé přitakání NÁVRATU K PŘÍRODĚ, který se dnes tak silně dotýká nové generace, ale který už dávno předtím hlásal (a sám šel příkladem) Jean Jacques Rousseau, jakož i Gauguin a mnoho velkých romantiků. (Citace z Astrologické mandaly, D. Rudhyar, Půdorys 2003)

Mávám všem, co dočetli až sem a děkuji za trpělivost. Zas budu psát a snad vás tak potěším! S úctou váš Marluk