Venuše Večernice vstoupila v pondělí do znamení Váhy. Symbolicky se tím na světlo světa dostaly polarity, které bude třeba zapojit do vztahu. Pohled na to, co se má a co se nemá, bude zdůrazněn a tím i mnohé společenské rozpory. Venuše je ve znamení Váhy doma. Stojí ve svém paláci a vymýšlí, co by ještě mohla a vyhlíží ty, kdo by ji k tomu mohli pomoci. Mohli bychom se na ni podívat skrze obraz panovnice, které leží u nohou vše, co by kdy mohla potřebovat a přesto její oči září dychtivostí po tom, co ještě nemá, co by přineslo vzrušení, tedy aktivovalo její přitažlivou sílu a ona by musela čelit své touze. Z dálky se může zdát, že je přesycená vším, co má k dispozici, že je statická ve svém chování a přelétavá ve svém myšlení. Při pohledu z blízka je možné vidět, jak velmi touží po vzrušení. Panovnice Venuše se proto začne spojovat se vším, co jí přinese ono tolik potřebné vzrušení.
V životě se tak můžeme dostat k zjištění, že vlastně nemáme, co potřebujeme, že se nám nedostává toho, či onoho a začneme se po tom pomalu a jistě pídit. Nejde tu o věci, o hmotné statky, ale o vztah s tím, co jsme si vybrali, co nás přitahuje. Onen vztah, jiskří-li napětím, vášní a elektřinou, je právě tím, po čem Venuše pase. Potřebuje cítit elektrizující a životodárnou vášeň. Nechce žádné okázalosti, prvoplánové nabídky nebo otevřená vyznání. Potřebuje se dostat do vztahu, kde napětí je tím, co jej udržuje a sytí, pak se cítí harmonii, neboť jedině tak ví, že její podnět, bude vyslyšen reakcí z druhé strany. Napětí se tedy jako vlna přelévá z jedné strany na druhou a Venuše je spokojená. Její touha je v tuto chvíli sycená.
V praxi to bude znamenat, že klidné vody okurkové sezóny západních zemí, opadnou. Připravit se můžeme na pár příznivých dnů, které kolem úplňku přinesou zvrat a proměnu. Opozice na Jupitera ukáže místa, o kterých jsme si mysleli, že jsou ještě volná, ale opak bude pravdou. Prostor pro to, co bychom chtěli se bude jevit užší a pocit oprávněnosti vlastních nároků se snadno zpochybní přívalem názorů, které naši společnost propojují. Tlaky zabrat prostor většími subjekty, silnějšími názory, schopnějšími korporacemi a systémy mají zelenou a jednotlivec vůči tomu sotva, co dokáže.
Měli bychom těchto dnů využít a uvědomit si, s čím do jakékoliv vztahu chceme a s čím nechceme jít. podle toho bychom měli vést své kroky. Jde v první řadě o vnitřní práci, neboť po úplňku Slunce vstoupí do Panny a připojí se k Marsu a Merkuru, což bychom měli brát jako výzvu k „zametení si před vlastním domečkem“ a to i přesto, že nás láká pohled do cizí zahrádky. Kamarád mi při pondělku poslal větu z knihy nakladatelství Malvern Planety v nás, Thomase Moorea: „Harmonie je napětím mezi dvěma póly, vytvořenými jejich opačnými silami, není jejich smísením.” Jak jsem to četla, došlo mi, že o tom je napětí těchto dnů vedoucích k úplňku. Neboť , co jiného je úplněk než-li napětí mezi opačnými silami? Napětí, které můžeme vidět a obdivovat v jeho kráse. Žádné bouře, ale napětí, vzrušení ze sil jsoucí proti sobě ve hře našich každodenních životů.
Jakmile tedy ucítíme, že přicházíme o svůj klid a rovnováhu, uvědomme si, že je třeba pracovat na vnitřní straně a ne se zaobírat zevnějškem. Bude-li naše nitro správně vyladěno vůči napětí, zazáří stejně silně jako světlo Slunce dopadající na nastavenou stranu Měsíce. Do pátku tedy všímejme toho, kde všude jsme v napětí a zda ho umíme využívat. O víkendu se pak nenecháme rozhodit tím, že vše nejde tak, jak si přejeme. V napětí hledejme sílu a harmonii, neb tam bude energie tolik potřebná pro naše úkoly a plány.
Hezký týden a hodně zdaru při pěstování harmonie. Váš Marluk
