Září nás zatím nechává v pocitu určité pohody, že letní duch prázdnin tak rychle nevyprchá a úplně nekončí. Až na večerní ochlazení a rosu se na první pohled zas tolik nemění. Jenže, když se kolem sebe podíváme pozorněji, zjistíme, že listy stromů začínají žloutnout, plody černého bezu lákají všechny, kdo je objeví, brambory se sklízí, pole orají a kolem cest dozrávají šípky. Právě plody šípkových růží podávají svědectví toho, co se kolem nás děje. Vybarvování šípku dokládá jak oheň – teplo vnější, se obrací dovnitř. Kumulované a ukryté vnitřní teplo zabarvuje jejich slupku do červena. Holé keře svými plody září přes den do kraje. Směřujeme k podzimní rovnodennosti. Jsme v období, kdy se života běh zrychluje, a než se stačíme rozkoukat budou kolem nás plískanice. Září je tak důležitým obdobím, kdy to, co uděláme, začneme, ale i odložíme či opustíme, nabere na značné dynamice. Na nás je si to uvědomit a vědomě toho využít. Sklízíme plody přírody, ale měly bychom sklízet i ty vnitřní plody a uvědomit si, co jsme předcházející měsíce dělali, kam jsme se dostali a kam vlastně chceme směřovat? Jsme uprostřed dnů, kdy si můžeme zase po roce uvědomit, co je potřeba dotáhnout, co naopak využít a z čeho konečně čerpat. Takže se nechme ošálit sluníčkem a nelenošme, neboť je čas sklizně, sklizně našich vnitřních zkušeností. Ty je třeba, obrazně řečeno, roztřídit a zjistit, k čemu co je a dle toho s tím i naložit. Ne nadarmo začínají v září kurzy, výcviky, školy, zájmové kroužky. Má to svou logiku, neb je čas aktivního jednání na poli ducha. Za sebe hlásím, že jsme si ujasnila, že letos jsem jako zahrádkář opravdu zklamala. Úroda slabá a nemohu se vymlouvat jen na sucho. Na druhou stranu záměr zvýšit počet květin, keřů a stromů se vyplnil dobře. O prázdninách jsem si dokonce odpočinula, až jsem si musela uvědomit, že mít dovolenou by v klidu mohl být celoroční program. Nenudila bych se. Taky jsem rozhýbala ztuhlý krk, záda a další svaly, o kterých jsem ani netušila. Vstup do září je pro mne plný nových úkolů, aktivit a taky vnitřního zjištění, že něco zraje nejen kolem ale taky uvnitř. Nuže, ať nás všechny teplo začne vnitřně vybarvovat, déšť usebírat a veškeré dění ať nám ukáže, jaká síla, um a láska vězí v každém z nás. Hezké dny přeji Martina