Výrazně subjektivně laděné téma novoluní z 19. srpna se tento týden dostane do svého maxima. Jak jednotlivci, tak spolky, skupiny a státy si budou hřát svou strategii ve stylu toho, co vyhovuje jenom jim. Nebylo by na tom nic špatného, pokud bychom nežili ve světě provázaném, ve kterém toliko nejde jet si čistě osobní linku a prosazovat si jen tu svou. Nuže, středeční úplněk nám ukáže, co to koho bude stát, když si drží někdy zištně, někdy chrabře a jindy čistě existenčně svou notu. Úplněk je vrchol, který osvětlí naše snahy a ukáže, kam jsme se dostali, pakliže jsme vůbec o něco od novu usilovali. Na závěr týdne vstoupí Venuše Jitřenka do Lva, což se může odrazit v úbytku dešťů a silných větrů. Jenže popis starých pozorovatelů, už tak nesedí na současné proměny v klimatu, neboť se setkáváme s cykly, které jen tušíme či dokonce vůbec neznáme. Je to zajímavý čas, kdy se nečekaně objeví kompro na dr. Pekovou, která jako jedna z mála mluvila o korona viru jinak než, předseda senátu odjede na Taiwan a Čína zuří, Babiš si koupí hlasy důchodců, neb samoživitelkám opět jen ukázal záda, kol středozemního moře se to bouří ať už kvůli ropě nebo kvůli vojenským cvičením a mohli bychom ve výčtu pokračovat a ukázat si, jak na úrovni států se jedná opravdu velmi osobitě. Kam to povede můžeme tento týden snadno dohlédnout. Je třeba to pozorovat a uvědomit si, že tento zvláštní rok a s ním i tento lunární měsíc ukazují, kdo je kdo. Myslet si, že nás může někam dostat muž, jehož historie je plná dravé motivace nehledící na spolupráci s STB, nehledící na to, co kdy říkal, ale zaměřené na získání, maximálního úspěchu pro sebe. Takový muž je nástrojem, který má generovat jiné lidské bytosti, které pochopí, jak je nutná proměna, nebo ještě horší solitéry. Nakonec oni mocní tohoto světa nejsou bez zajímavosti. Jak jim člověk může věřit, když dva odchovala strana a její výcvik (Putin a Si Ťin-pching) a dalšího neúspěšné podnikaní, dravost a spoléhání na dobré kontakty dostalo až do vedení USA. Historie těchto mužů ukazuje na způsoby jejich vládnutí a to že Trump má blíž k některým kauzám, bych přičítala jen jeho populismu, než hlubšímu záměru. Ono totiž například to v čem je oslavován, potlačování dětské prostituce, je pro mne jen povrchová úprava. Pamatuji si ze studií po revoluci, jak nám pan Doc. PhDr. Kožnar, CSc. vypravoval, když připravoval podklady pro vstup Česka do Evropské unie, že ve zneužívání dětí jsme ve světě na čtvrtém místě. Tehdy mne to šokovalo, neb tak malá země a takové výsledky. Co se s tím udělalo? Proběhlo pár kauz, ale nic pořádného, takže nemohu věřit, že by se toho i jiné společnosti zbavily. Neb tohle je o úrovni vědomí člověka, který si uvědomí, co činí dřív, než to učiní a takto vědomí, zatím nejsme. Tohle je jeden příklad, který se politicky hodí, neb na děti slyší všichni, ale je tak provázaný a zažitý v lidech, že jeho celkové vymýcení nebude snadné. Nenechme se tedy oklamat, neboť právě nyní nám mnozí z velkých pánů budou házet jednu zajímavou kůstku za druhou a nezapomínejme na vlastní pískoviště, kde je zdánlivě vše jaksi v pohodě, ale jen proto, že o mnohém nevíme, což se mnohým hodí.

Tyto dny vynesou na povrch skryté emoční obsahy a to v podobě vzpomínek oživujících silné emoční reakce. Snaha udržet vše pod pokličkou bude chvályhodná, leč možná zcela marná, neb nálada se kolem každého bude lepivě točit jako horká vlákna cukrové vaty. Venuše v Raku v opozici na Pluta a Saturna není konstelace, která se by jen tak dala přejít, obzvlášť má-li navíc kvadrát na Marse do Berana a tvoří tak T-kvadratu. Venuše je navíc v oktilu ke Slunci, které má trioktil na Plutona a Saturna. Venuše tedy má o napětí postaráno i ze strany životní síly a vůle, která ve své usilovnosti a snaze o doslovnost, jasné a konečné řešení tlačené Plutem a Saturnem, co dělat, aby k sobě přitáhla to, co ji podpoří, ochrání a zpevní. Z toho plyne, že bychom na sebe neměli být až tak přísní, ale zas ne příliš benevolentní, jinak nás pudy dostanou tam, kam bychom nechtěli.

Tento týden ovšem může přinést i vize, které mohou být v rozporu s dosavadním způsobem myšlení, ale o to nosnější a silnější. Merkur Epimetheus v Panně v opozici na Neptuna do Ryby na hraně konjunkce se Sluncem v trinech k Plutu, Saturnu, Jupiteru vytváří takového podivně ukotveného neukotveného zemského draka. Co tím myslím? Mám za to, že opozice Merkur Neptun staví na hlavu některá obecná pravidla a logiku věci a tím ukazuje způsoby a cesty, které jsou neobvyklé a plné rozporů, logicky obtížně uchopitelných. Možná to zní divně, ale může se objevit vize, která natolik upoutá pozornost, že začne přesměrovávat sběr a distribuci informací, kterým je systém osobnosti nebo i státu uvyklý. Je otázkou do jaké míry se to podaří, protože není snadné rozbít obecně zavedené způsoby uvažování a jednání. Na úrovni jednotlivců to může jít snadněji a tak se může stát, že příhody nadcházejících dnů přivedou některé lidi k hlubšímu či přímějšímu životnímu postoji. Takže máte-li v plánu delší usebrání, nemohli jste zvolit lépe. Na rovině kolektivní může převládnout iracionální nálada, která masu lidí nasměruje. To může být předzvěstí potíží, ale také to může odšpuntovat potlačené věci.

Úplněk se odehrává na 11°Panny a 11° Ryby, opozice Merkur Neptun mezi 20°Panny a 20°Ryby, takže lidé narození s planetami či osami horoskopu v Panně a Rybách budou pod tzv. „palbou vesmíru“ snažícího se tvořit skrze ně.

Tvorba má různé podoby od drobných nápadů, např. přestěhovat nábytek v bytě nebo upravit venkovní prostor kolem sebe až po vyslovený pokus o umělecké dílo. Tvorba se totiž odehrává na více rovinách. Tím, že vytvoříme něco kolem sebe, tvoříme v sobě nový prostor pro další možné vztahy. Představme si, že doma upravíme prostor, změní pozici nábytku, nebo že vybudujeme pro sebe příjemné zákoutí u domu. Tento zdánlivě malý, subjektivní tvůrčí čin v nás samých však otevře nový prostor. Prostor v našem světě však nikdy nezůstane prázdný, kde je místo, tam se začnou zabydlovat nové vztahy. Tím, že proměníme byt, zjistíme, že chceme například někam jet na výlet, nebo se začít něco učit, nebo že vzniklý prostor přiměl jeho obyvatele začít se chovat krapet jinak, měnit zvyky a to je velmi významné. Mnohokrát si tohle nespojíme dohromady, ale tím, že něco kolem sebe změníme, měníme i uvnitř. Aby byla změna dokonalá, je třeba si uvědomit, co se díky ní dalo do pohybu. To pak je ještě jinačejší písnička. Pak totiž vědomě měníme sebe. Můžeme objevit krásu a laskavost tohoto světa ze zbrusu nového úhlu a že je možných pohledů!

Ve své subjektivnosti je tento lunární měsíc zajímavý, i kdyby někomu otevřel jeho temnější část. Je totiž intenzivní v prožitku, což je patrné na přírodních dějích, na revoltujících lidech, kteří se po světě bouří proti minulosti, korona virové politice či dalším tendencím tlačícím na fixaci novodobé totality, nemluvě o čipech, které Elon Musk touží testovat na lidech, které se stanou, jako u testovaného prasátka, cestou ke kyborgizaci lidí, kteří jsou ovšem zaseknutí v nerovných materiálních a vzdělanostních poměrech, a tak výdobytky techniky, genetiky a dalších oborů budou přát jen těm, co na to mají. Jsme na prahu nové doby, což v roce 2024 uvidíme zcela zřetelně. Chceme-li se nějak připravit, měli bychom se postavit tomu, co nás svádí zůstávat ve starých kolejí, co nás svádí netvořit, nemilovat a neobjevovat krásu soucitu, kterého je právě Neptun představitelem.

Z pohledu Sabiánský symbolů stojí Slunce na Panna 11°: MATKA VIDÍ VE SVÉM ­ MIMINKU NAPLNĚNÍ HLUBOKÉ TOUHY MÍT SYNA.  Klíčová myšlenka: Odpověď Ducha na vitální potřeby ­ čehokoli, co se individualizuje z jeho nekonečného oceánu skrytých možností. Podívejme se obraz, který je symbolickým impulzem. Co to znamená naplněná touha? Matka v obrazu toužila po synovi, který je v naší kultuře pokračovatelem rodu, nositelem jeho dědictví a síly. Matka si přála syna a ten se jí narodil. To, co si přála, se jí vyplnilo. Obraz nás upozorňuje na sílu přání, která máme. Jaká máme přání? Víme o nich? Co si v hloubi duše přejeme? Víme to, či alespoň tušíme? Tohle je těžká otázka, na kterou se nesnadně odpovídá. Připomíná mi to film A. Tarkovského Stalker, kde na tajném území v jedné malé místnosti rozbitého domu se plní to, co si v hloubi duše přejeme. Je mnoho těch, co do těchto míst míří a málo těch, kteří jsou s tím, co se jim splnilo spokojeni, neboť nevidí do svého nejhlubšího nitra a netuší, co v něm mají, jen se domnívají, že krásná přání, jsou těmi, co je do těchto míst zavedla. Úplněk tedy může každému jednotlivci  připomenout, že je třeba mít velký sen, za kterým je hodno jít. Sen, vizi, která nás přesahuje a nutí nás překonat všechny překážky, které bychom jinak ani překonávat nechtěli. Rudhyar v závěru svého komentáře upozorňuje na tvůrčí vizualizaci Kríja šakti, jednu ze sil utvářejících náš svět. Můžeme se tím nechat inspirovat a v dobrým skutkem, tvůrčím činem přispět k zlepšení našeho žití. Použijme tedy vědomě svou představivost a až se vize, sen objeví, vykročme za ním, neboť Měsíc stojí na sabiánském obrazu: Ryby 11°: LIDÉ, KTEŘÍ SE UBÍRAJÍ PO ÚZKÉ STEZCE A HLEDAJÍ SVĚTLO

Klíčová myšlenka: Každý jedinec má v sobě schopnost ­ pídit se za každou cenu po proniknutí do říše ­ transcendentní reality. Odkaz obrazu nás vede na Cestu, onu velkou Cestu, která se před každým otevře, vydá-li se za svým snem. Obraz je však výjimečný v tom, že připomíná úskalí cesty, tedy její úzkost, která vyžaduje obezřetnost a trvalou duchapřítomnost a také chůzi jednotlivce za jednotlivcem, neb dva se vedle sebe na cestu nevejdou. Je to metafora samostatné práce, kterou je třeba na sobě vykonat a kterou za nás nikdo jiný neudělá. Dále odkazuje na hledání světla. Na této symbolické cestě je světlem dosažená úroveň těch, kteří šli před námi. Člověk může jít vždy dál a překonat nebezpečí i překážky, neboť na takové cestě nikdy není sám. Provází ho světlo těch, kteří již tudy šli před ním, ať je to světlo Buddhy, Lao´c, Zarathuštry, Ježíše Krista, Marie, Marty, Magdalény, Hildegardy a opravdu mnohých další, jejichž um nesen láskou se stává světlem pro ty, kdo se rozhodnou na úzkou stesku vykročit. Nuže tedy, vykročme s úplňkem nebo si všimněme, kudy vlastně jdeme. Nedívejme se zpět, ale v před, ať brzy nalezneme světlo, neboť na úzké stezce těchto dnů jdeme sice každý sám ale pěkně jeden za druhým, takže ti, co jsou před námi nám mohou posvítit na cestu či přinést radu, podporu a požehnání v podobě vnitřního klidu, tvůrčího činu, vize, snu…

PS. Jedna by text i namluvila a napsala něco o sobě, ale teď jí to nejde. Nechce nic lámat přes koleno a tak je třeba text číst a na příhody jedné si počkat, až se jedna dostane ze stavu upracovanosti, který ji srazil lehce k zemi. Jedna však musí uznat, že taky objevila, že dělala věci, které vlastně nebyly zas toliko její a tím vyčerpala síly. No, jedna není hloupá a tak se snaží vše brát tak, jak je a hledat cestu z tohoto stavu ven, neb tohle je příležitost a ty, jak známo, není dobré opomíjet.

Pěkné dny a odvahu do nového školního roku, sílu udržet si roli a práva občanů v případě příliš tuhých karanténních opatření přeje MarLuk 30.8. 2020.