Stručně řečeno čtvrteční úplněk by měl do vědomí přinést napětí dvou cest. První je tvořena T-kvadraturou tvořenou Sluncem v konjunkci s Plutonem v opozici na Lunu v kvadratuře na Jupitera v Býku. Tato konstelace má jasný směr a nedá pokoj, dokud se nenajde nejlepší řešení, které bude platné tzv. „jednou pro vždy“. Je-li ve hře Pluton je vše radikalizováno, nuceno vrhnout se do propasti a vystavit se tlaku, že už nikdy nic nebude, jako dřív…

A tady je třeba se zastavit a podívat se na to, co se to vlastně děje? Takový tlak, který není příliš vědomý, je jaksi v nás a my ho promítáme do světa kolem sebe, který pak pod tímto tlakem čteme jako napěťový. Týká se to všech, celého světa, ve kterém se do popředí dostává zbrojení, tedy pokus čelit tlaku, který z míst, kde je viditelný a reálný se přenáší dál. Jenže. pokud se nám podaří nedívat se přímo do místa tlaku (oka Mordoru, které je pověstné tím, že když s ním navážeme oční kontakt, už nás nepustí a my mu otročíme), uvidíme i jiné možnosti. Uvidíme, že vystupují do popředí lidé, oni semenní lidé, o kterých jsem kdysi mluvila a které takto označil Rudhyar. Lidi, které jsou mluvčími své doby a svým přístupem ukazují, jak je možné čelit nepřízni. Jejich hlas sílí a ukazují nám, že lze věci pojmenovat, že lze tlaku nepodlehnout. Tohle je důležitá věc. Můžeme se dívat na to, co vše se hrotí nebo na to, co povstává. Ideální by bylo mít sílu vidět obé zároveň a neuhnout pohledem. Jenže, kdo z nás je superman, který tohle umí na první dobrou? Je třeba to cvičit, trénovat a udržet si přitom své tempo, které je stejně vždy také regulováno těmi, kdo jsou kolem nás.

Druhou tendencí tohoto úplňku je sextilový trojúhelník mezi Sluncem a Plutonem v trigonu k Jupiteru a tito tři v sextilu k Saturnovi v Rybách. Toto nanejvýš produktivní spojení může dojít k dost pravděpodobnému závěru, že nejlepším řešením je něco obětovat, či přijmout roli oběti, která je, žel, ve spárech vlka či medvěda…jak libo. Saturn v Rybách zpevňuje pomocí břehů. Jsou to břehy, které vytváří pocit, že moře nás nezaplaví, neb se o ně zastaví. To je ovšem zjevný klam. Podíváme-li se na to z druhé strany, je moře tím, kdo vyplavil na svůj povrch kontinenty. Je to moře, které kraluje a umožňuje život a břehy tedy vlastně nevymezují moře, jak si myslíme, ale vymezují náš vlastní prostor, na kterém můžeme žít. Saturn v Rybách je vlastně tím, kdo by mohl přispět k uvědomění, že hranice nejsou tím, co nás vymezuje či omezuje, ale že je to rozum, který se vynořil jako kontinent v moři nevědomí, afektů a pudů a snaží se obsáhnout neobsáhnutelné. Rozum je tím, kdo nám pomáhá uchopit naše lidství a nějak ho realizovat. Je to rozum, který nám říká, co a jak dělat, když s námi cloumají emoce, pudy a je tím, kdo nás může minimálně na chvíli zastavit.

Vrátíme-li se ke konstelaci, ukáže se nám, že je třeba jednat, ale za daných okolností můžeme něco či někoho obětovat, nebo se do role oběti vpasovat, a to čistě na základě rozumem dodaných důvodů. „Není to nejlepší řešení, ale za daných okolností, proč ne?“ Můžeme si následně říci. Jenže…neukvapme se.

Nastínili jsme si dvě polohy či strategie, jak jednat. Obě se sbíhají v Jupiteru v Býku, který je postaven do role možného zprostředkovatele koncensu. Jak by to mohl udělat? Nebo jinak, co jeho pozice nabízí, abychom to my sami mohli, co nejlépe vyřešit?

Jupiter zastupuje funkci růstu, expanze a rozšiřování si obzoru. Je hnací silou integrující nás do společenství, on ho reprezentuje a buduje. Shání nás do houfu a zároveň učí, jak v daném houfu být, aby přitom každému z nás stihl zašeptat do ucha, že role vůdce čeká právě na něho. Každý si tak hřejeme svou jedinečnost, hýčkáme si ji, budujeme a rozvíjíme. Učíme se a rosteme a chceme být lepší a vyniknout, doma, venku i ve světě. Chceme být dobrými lidmi, naplnit lidství a chceme být šťastní, co to jen jde. Jupiter je tím, kdo nás vede, učí a roste s námi, ale také tím, kdo se nespokojí s málem, kdo nedokáže šetřit sebe ani okolí, kdo se nezaobírá maličkostmi a nehledí na detaily. Když se kácí les, lítají třísky. Tudíž nehleďte na prostředky, ale mysleme na to, co získáme a jaké to pro nás bude mít důsledky.

Jupiter v Býku nabízí tah za hojností, za takovou, která je nám vlastní, dostupná a přirozená, neb je nám nejblíž. Spojuje se s růstem skrze péči o sebe, své statky a prostředky, růst skrze smyslové prožitky…skoro bychom mohli říct, že nabízí hédonismus v plné míře (hédoné, z řečtiny – slast, radost, takže cílem hédonismu je naplnění slasti a vyhnutí se strasti). Celá naše společnost má blízko k hédonismu, a přesto právě tuto Jupiterskou nabídku si nemusíme zvolit. Vůlí si totiž můžeme vybrat a nasměrovat vlastní expanzivní sílu, aby si vytvořila dobré, pevné a bezpečné vnitřní prostředí tím, že uvolní mysl od roztěkaných a hlučných myšlenek a připraví prostor pro světlo vnitřního rozumu, který nám může nabídnout řešení pro naši specifickou situaci.

Je tedy na nás, na společnosti a těch, co ji zastupují, zda si nyní vyberou zisky a uspokojení momentální potřeb, nebo vytvoří plán na pevnější dlouhodobější postup. Na každém znás je, zda maximalizuje svoje uspokojování momentálních potřeb, nebo podlehne lenosti a zůstane stát, kde stojí, nebo zda si vytvoří vnitřní prostor a dovolí si do mysli pustit světlo, které rozum může zachytit a proměnit v plán. Jupiter nás podpoří praktickou náladou a stavem, který čeština popisuje slovy: „Jsem hotov činu.“ Jakmile toto zažijeme, ať už jako následek napětí doléhajícího z vnějšku, nebo po určitém neklidu vnitřním, nebo po probuzení z letargie, vykročme.

Nadcházející úplňkové a po úplňkové dny nejsou snadným obdobím. Mnohé se láme, ale přesto si na vnitřní úrovni můžeme vybrat, zda se budeme dívat na to, co padá, nebo na to, co povstává anebo na oboje zároveň. Cest je víc. Hezké dny váš Marluk