Třetí adventní neděle byla úplňková a předposlední týden kalendářního roku je jím značně ovlivněn. Světlo úplňku, jak bychom mohli poeticky napsat, není tak vlídné, jak bychom si možná přáli. Slunce s Lunou byly při úplňku v přesných napěťových vazbách na Venuši Večernici Vodnáři. Dohromady vytvořily trioktilový trojúhelníček, který je intenzivním tlakem na proměnu. Jde o to, že měnit bude Venuše, tedy hodnoty, které se budou chtít vtělit do společnosti. Je to zajímavé v tom smyslu, že bychom měli sledovat, co je v nás i kolem nás tématizováno.

V rovině osobní by to měly být témata našeho budoucího nasměrování, a to bez ohledu na to, že končí rok a že bychom měli bilancovat. Tohle je tlak Venuše Večernice, která rovná hodnoty a posuzuje, co je ještě možné, co se vyplatí a co už prostě nemá budoucnost. Živena je Vodnářskými ideály a touhami po konstruktivní reformaci společnosti tak, aby vznikla větší provázanost a rovnoprávnost jejích členů. Venuše, opět obrazně řečeno, tlačí na to, abychom objevili něco, co bude opravdu do budoucnosti nosné. Její tenze formou „chci to, ale nevím, co…“ je vlastně neodbytnou výzvou po tom, co bude mít delší trvání, co není fast food tedy, co nemá tak rychlou spotřebu a tím je ideál. Realita však ukáže, a právě v tomto 51. týdnu, jak se s takovou výzvou či spíše podivným neodbytným tlakem vyrovnáme. Trioktilová řada, která není považována za standartní astrologické aspekty (jsou to Keplerovy aspekty, ne Ptolemaiovské), je však pozoruhodná. Zcela otevřeně ukazuje to, co se děje a čím je třeba se ale už opravdu zaobírat.

Merkur přestal být retrográdní. Vstupujeme do nového týdne i s jeho Prométheovským duchem, tedy s jeho akční, improvizující silou schopnou si mnohé představit, vyřídit a překročit malý píseček vlastních zacyklených úvah a podívat se na vše z nadhledu, který může Střelec dát. Jeho aspektace stojí za pozornost (zvláště v rámci našich nativit) a může nám pomoci najít řešení či alespoň směr, kterým jít a budovat to, co potřebujeme do budoucna prosadit, zajistit. V novém týdnu proto věnujme pozornost tomu, co plánujeme a kam směřujeme. Nadhled bude chvilkový, nic dlouhodobého, a právě to je třeba využít. Jakmile budeme mít pocit, že vidíme směr, jednejme, jinak nám vše proklouzne mezi prsty. Teď nejde o to, zda budeme připravení, ale zda budeme všímaví. Ti, co si všimnou, mohou využít situace a prosadit to, co potřebují. Myslím, že to uvidíme zvláště v rovině fanatických výlevů a postojů v druhé polovině týdne.

Jsme v týdnu před zimním slunovratem, což je nejtěžší část roku a v mnohém ohledu rozhodující, takže není divu, že právě sem byl situována oslava narození Ježíše Krista. Jeho odkaz, světlo, které pro všechny přináší, je v této době nezastupitelný. Zimní slunovrat je vrcholem, kdy převáží na chvíli tma nad světlem. Dny jsou nejkratší a noci nejdelší, což ovšem neznamená, že se vyspíme, ale že víc času strávíme pod umělým osvětlením a v přepínání kapacit našeho organismu (v tomto ohledu bych mohla vyprávět). Spolu s konstelací se nám ukazuje, že letošní slunovrat je o tom, co si přeneseme ze stávajících zkušeností, do budoucích aktivit. Jak naplánujeme směr.

Můžeme se juknout na domácí scénku, jak se nehynoucí ještěr v podobě V. Klause chápe ideové moci u Motoristů, jak se snaží o novou ideu do budoucnosti představitelé různých zemí (Sýrie, Korea, země Jižní Ameriky…), jak se skoro celý svět na „cosi“ připravuje a plánuje, jak dál. Jen to „cosi“ není definováno a je zamlženo, neb kdo ví, kam nás rozvoj techniky, AI a touhy po nových územích dostane. Tak či tak, přistupme jen na ten diskurs, který mluví o možnosti budoucnosti lidí, a ne na to, že už žádnou nemáme. Neházejme v otázce budoucnosti světa ani v osobní budoucnosti skafandr do žita. Právě teď bychom měli zkontrolovat jeho funkčnost (skafandru naší víry), neboť příští rok nás vystřelí dopředu takovou rychlostí, že se jeho ochrana bude hodit.

Využijeme času vhodného na kontemplace a meditace a až zklidníme mysl, zkusme pustit do vědomí světlo srdce, které nám může ukázat onen výše zmiňovaný nadhled. Však je ve hře Venuše, její magnetismus je tím, co může něco nového přitáhnout. Konstelace jsou sice stále napěťové, takže obavy, zklamání, nervozita, úzkost mohou být průvodními jevy, ale jsou to klamy, které lze prohlédnout a za nimi vězí svět, který je třeba objevit. Držme se, jak říká Zuzana Zadrobílková, která drží směr nakladatelství Trigon. Držme se tím, že neklesneme na duchu a budeme poctivě číhat na chvíli, která nám v těchto dnech ukáže, jak a kam dál. Váš Marluk