Online učení s dětmi a pak úkoly, vaření, úkoly a pak běžná pracovní agenda a hnedle prádlo do pračky a z pračky, zamést, vařit, vytřít a najednou je den na svém sklonku. Jedna se nezastaví ani na záchodě neb to hned zas někdo další křičí, že „nutně potřebuje jít…” Tak si jedna umyje ruce a do zrcadla se raději ani nepodívá, neboť by tam viděla strhanou matku a tou jedna nechtěla být. Co naplat, situace je, jaká je, tak zas vlídně promluvit na mladší dceru a doufat, že se bude chtít učit. Nechce se jí nic, tedy krom koukání na pohádku nebo hraní. Emoce se zvedají a když začne kňučet a sabotovat učení, jedna vypění. Dítěti vyhrknou slzy a jedna se chopí vysvětlování, že takto by to tedy nešlo. Dá malé přestávku, ale ani ta nic neřeší, dcera má prostě den, kdy se jí nechce učit. Záchrana není ani při online hodinách, které už jedna umí nastavit i spustit a umí to i paní učitelka. Po dvaceti minutách dcera začne pofňukávat, že už by to mohlo skončit, pokukujíc po kamarádech, kteří si omylem zapnuli kameru. Hodina nakonec uběhne rychle, paní učitelka se odpojí a děti si vzájemně pustí kamery a začnou si stěžovat, na poměry a hlavně na to, že jim společné hraní. Kluci jednu překvapí sdělením, že kdyby se o prezidenta nestarali, tak skončí jako bezdomovec. Jedna se zarazí a jukne do monitoru, aby se ujistila, že to jsou kluci ze třetí třídy a v tu chvíli další kluk dodává, že se Zemanem je to vážně děsný. Pak proběhne bouřlivá debata o funkci jedné online hry. Dcera pozorně poslouchá a tu a tam na někoho do mikrofonu zakřičí pozdrav. Jedna se na ní dívá a přemýšlí o tom, co tohle bude pro děti za formující zkušenost, tahle bezkontaktní online výuka. A to máme online i kroužky – tanec, hudebku… Online jsme stále. Jedna se tomu neubrání, ale není to lehké stále někomu odpovídat. Tak se vypne. Jde vařit, ale to ji zas starší dcera bombarduje dotazy ohledem Vrchlického a Němcové a jedna si říká, zda se už do ní opravdu reinkarnoval google vyhledávač, neb poslední dobou se jí stále někdo na něco ptá. Vzpomene si na radu své milé terapeutky a na asi v pořadí osmý dotaz konečně odpoví: „Nevím, moje milá, ale věřím, že se ti to podaří nějak zjistit!” Zamíchá hrnec s omáčkou a jde slít brambory. Okem koukne na zahradu, která je v mlze celá malátná a vybledlá. Barvy ustupují do pozadí a už jen pár listů ji prozařuje žlutou, oranžovou a červenou. Zima se blíží, nakonec už u nás mrzlo, tak co by jedna chtěla. Ze záhonů se kouří, neb na ně byl navezen koňský hnůj. Stihlo se to krásně, neb hned po odběru několika koleček hnoje, obrostla celá velká kupa hnoje hnojníkem. Jo, houbičky… ty vědí, co a jak. Byla to překrásná podívaná, tedy než se plodnice hnojníku rozpustily. Celá kupa hnoje poseta tisíci malinkých houbiček. Jedna se s chutí nadechla a myslela na to, kolik asi houbových sporů vdechla, neboť je jí jasné, že spory různorodých hub poletují světem neustále. Ale zpět k pohledu na zahradu, kam se jedné v mlžném a vlhkém počasí zrovna dvakrát nechce jít. Teplo domu, je teplo domu a to i přesto, že jedna zatápí až kol západu slunce.
A tak je už dávno večer a jedna nemá napsaný horoskop. Prsty bubnují rytmicky do klávesnice a mysl čeká, co se vynoří. Hlavní téma se točí kol otázky, zda jedna půjde spát, nebo to zkusí přemoct? Neví. Zkouší. Nakonec v neděli nás čeká novoluní, jehož konstelace vypadá dost nadějně, což je důležité zmínit. Jedna ví, že by o tom měla napsat, protože je třeba podpořit ty, kteří se těmi podivnými opatřeními cítí osamoceni, opuštěni či zbaveni toho, co potřebují či na čem jsou závislí.
Takže, jak to v tomto týdnu bude?
Nejdřív je třeba připomenout, že 12. listopadu bude Jupiter po třetí a letos už naposledy po dvanácti letech v konjunkci s Plutem. Jupiter jako představitel funkce expanze, růstu získá dynamiku Plutonova tlaku na objevení toho, co je nosné a důležité. Je to spojení, které v dubnu, červnu a nyní v listopadu ukazuje trendy, které byly v předcházejících letech (posledních šest let) zasunuty tzv. pod koberec a v těchto obdobích se vynořují na povrch, aby se s nimi dále pracovalo. Konjunkce je i ukazatelem toho, co všechno je v danou dobu možné prosadit, vyjevit a ukázat. Bezbřehá jupiterská touha po růstu tlačená silou po dominaci od Pluta, vynese nejen skrývané, ale také odhalí krajnosti, do jakých jsme kdo schopni jít. Je to dost zajímavé a internet je toho plný – stačí si jen povšimnout toho, že si každý může říkat, co chce, ale hlavně v jaké vulgaritě a bezostyšnosti to dokáže. Ukáže se nám, jak se kdo z nás umí k těmto skrývaným či naopak až ve své syrovosti vyjeveným tématům postavit. Odhalí se na tom, část naší podstaty. Pomoc nám to může v orientaci ve světě. Můžeme si uvědomit, kdo je kdo a taky si můžeme ujasnit, co jsme my sami ochotni pro sebe samé a pro druhé udělat. Jupiterská expanze se dá na osobní rovině spojit s personou, jungovským termínem pro masky, které si nasazujeme, abychom byli okolím co nejlépe přijímáni. Pluto bude tyto masky na chvíli strhávat a ukáže nám, co se skrývá pod nimi. Kdo se nepodělá z toho, že pod svojí maskou nic nemá, vyhraje. S Plutem totiž nejde o soutěž, kterou by Jupiter klidně i připustil, neb se snaží v duchu nekonečně možného růstu, expandovat o sto šest. Ono nic, které můžeme objevit, se totiž dá vyplnit láskou a soucitem a o to vlastně při transformaci jde.
Transformace společnosti je také v plném chodu. Uvědomme si, co všechno se děje např. v politice, společnosti, ovšem hlavně v přírodě, kde tomu stále málo věříme, ve vědě, v kosmonautice, kdy se nám za chvíli nad hlavu nevejde ani jeden další satelit, jak přichází 5G internet a jaký masivní tlak je na všechny vyvíjen, aby se propojili s technikou ještě víc, než kdy dřív. Je to velmi svižné tempo, ve kterém se korporáty snaží udržet a posílit tím, že vlastní banky, neb kdo má banku, ovlivňuje svět. Můžeme pozorovat hektický závod o moc a přerozdělení světa, při kterém se ti, kteří byli posledních šest let důslední, dostávají ke sklizni svých nových území viz. např. akce na Náhorním Karabachu, kde byla posledních pět let přítomna těžká technika a hop šup, letos se konflikt vyostřil. Čína sílí a kdo to nevěděl, tak si poslední léta doslova seděl na uších. Letošní rok je opravdu ukázkový, co se týče přerozdělování sil a moci. Na nás však je, všimnout si nových trendů, které právě nyní začínají vytvářet obrysy nového dvanáctiletého cyklu pro někoho moci chtivé expanze, pro jiné uvědomění toho, že je třeba se znovu řádně zaměřit na to, že růst je možný jen cyklicky, tedy ve vlnách a ne v trvale lineárním směru trhajícím rok za rokem rekordy. Právě nyní se nám nabízí prostor uvědomit si své priority a prohloubit to, co děláme; nahlédnout na stereotypy a odvážit se z nich ukročit. Pak nás může Jupiterská expanze vést k získání nezbytných dovedností, které se nám budou v dalším období hodit.
Mars přestane být 14. listopadu retrográdní a konečně spustí chod toho, co je třeba vyjádřit a to na osobní i společenské rovině. Uvolnění bude probíhat tak, že i přes vládní opatření, se začneme víc aktivovat směrem, který je pro nás důležitý. Zvýší se tlak na vládu, aby se ulevilo těm, pro které jsou opatření likvidační. Na to jsem vás už dávno upozorňovala a teď to konečně přichází, což je také pravá chvíle na to si uvědomit a následně se pochválit za to, co všechno jsme vydřeli, dokázali a zvládli.
Novoluní, které připadne na neděli 15. listopadu, je příznivě aspektováno a nabízí optimální vyhlídky, tedy chvilkové zklidnění rozbouřené situace. Neupadněme do letargie ani se nenechme ukolébat předvánoční náladou. Čeká nás měsíc, který pomůže ke zklidnění situace a k ověření si platnosti strategií, které máme. Hnedle po novém roce nás čeká vyvalení dalších krizových záležitostí. Právě ve chvíli zklidnění bychom neměli na prožité zapomenout, protože tohle je rok, který bychom si měli naopak dobře pamatovat, neboť se otevírá nové paradigma, nové způsoby, jak budeme o životě smýšlet, jak budeme jednat a jak bude uplatňována moc mocných.
Na pozadí novoluní se vynoří otázka pro nás všechny: Co je tvým vrcholným zážitkem? Jak ses z něj poučil? A hlavně, jak se ti daří přenést takto získanou zkušenost do každodenní reality?
Je totiž krásné vyslechnout si inspirující slova, vést praxi vedle zkušeného člověk, rozšířit si vědomí, mluvit s bohem, vidět matku přírodu, zažít ztrátu ega, být prostoupen světlem, zažít rozplynutí v přírodě, rozpadnutí sebe sama do lásky a cítit Krista v srdci, ale to, co je nyní důležité a co se připomene, jak jsme tyto vrcholné zážitky schopni přenést do každodenního života. Zda se necháme proměňovat, nebo si schováme zážitek a dál pojedeme v zaběhlých stereotypech. Novoluní rozezní aspoň v některých potřebu povšimnout si, že současná realita je omezující, ale na tvůrčí sílu nedosáhne. Kdo ji teď objeví, ten může i v obtížné době zasadit semeno budoucího rozkvětu.
Sabiánský symbol novoluní je totiž: 24°Štír – Zástupy vyslechly „kázání na hoře”, jež přednesl inspirovaný jedinec, a vracejí se domů.
Klíčová myšlenka: Potřeba vtělit inspirující zážitky a učení do každodenního života. Takže, ať se nám daří přenést inspirující zážitky do každodenního života! Váš Marluk 12.11.2020
