Novoluní 23. dubna 2020 se uskuteční na 4°Býka (zaokrouhluji nahoru) v konjunkci s Uranem, v rozběžné kvadratuře k Saturnu a v rozběžném oktilu k Neptunu. Nejraději bych napsala: A už dost! Jenže ono toho všeho dost ještě stále není.

 Nový tón vycházející ze setkání Luny se Sluncem rození hlasy rebelující, bouřící se, ale náboj nemá takovou sílu, aby mohl věci zcela definitivně zvrátit. Uran je obrazoborec, z čehož vyplývá, že je třeba jít s kůží na trh a jasně se postavit tomu, co se kolem nás děje. Spojení novu s Uranem v Býku by mohlo obrátit pozornost k tomu, co je mnohem naléhavější a tím je úbytek vody a stav přírody. Vzpomeňme na Urana, když vstoupil do Býka. Říkali jsme si, že přinese nové pohledy na tradici, na využívání zdrojů, na půdu, hospodaření, prostě na to vše, co máme k dispozici od hmotných statků po statky duchovní, od našich zvyků až po naše výdobytky a hlavně ,že nám pomůže najít postupy i technologie, jak dobře využívat přírodní zdroje. Nuže, tento nov má na to vnést do vědomí lidí opět témata životního prostředí a hospodaření s ním. Nenechte se zmást a neodsuzujte mou ekologickou notu, ale tohle je fakt ve hře.

Navíc, a to je také důležité si připomenout, je třeba upozornit na kvadraturu k Saturnu, kterou novoluní připomene cyklus mezi Saturnem a Uranem, který začal v roce 1988. (Omlouvám se za trochu společensko-politicko-historických událostí, ale je jich krapet třeba.)

V roce 1988 se konjunkce Saturn Uran stála  symbolem rozpadu východního bloku a celosvětových změn. Byla velkou nadějí lidí sevřených totalitou, novými možnostmi systému a trhu  se svými stíny,  např. založením al-Káida.

Rozběžná kvadratura mezi Saturnem a Uranem padá do let 1999-2000, kdy jsme mohli mít, a zdůrazňuji, opravdu jen mohli, mít pocit, že vše šlape, jak má. Stali jsme se členy NATO, začali dostavovat Temelín, koukli na zatmění Slunce, Evropa přijala Euro, NATO zasáhlo v Kosovu, v Čečně začala druhá čečenská válka a tam zas zasáhli Rusové.

Opozice – vrchol cyklu Saturn Uran, která proběhla mezi lety 2008-2010, ovšem přinesla kromě rozpuku nových možností i pěkně kyselé plody v podobě celosvětová krize. Vzpomeňme na banky, zvolení Obamy a na vše, co se dělo a jak se začalo ukazovat, kdo a kde si hrabe na úkor koho, vzpomeňme na válku v Gaze, nepoje v Řecku, na to že Václav Klaus burcující dnes k revoltě, v tomto období podepsal Lisabonskou smlouvu, na Severní Koreu a její atomovou bombu, konec války v Iráku, povodně na Moravě, Ruský zásah v Afganistanu, který byl první od toku 1989,  a tak dále.

To, co se před námi otevírá a co můžeme s novým měsícem nahlédnout je, že jsme stále ve staré nedořešené krizi z roku 2008-10, kdy se měl systém a vztah k Zemi začít měnit. Cyklus Saturn Uran bude pokračovat významným aspektem doběžnou kvadraturou sice až  v únoru roku 2021, ale tohle novoluní je kvadrátem propojí a dá nahlédnout pod povrch. Buďme v novém měsíci pozorní. Na základě toho jsem zásadně proti tomu, aby „staré“ kádry dostaly v novém měsíci hlas či aby byly následováni. Pozitivní je, že právě letos se ukazují noví lidé, jak jsem psala, semenní lidé. Ty je třeba prosazovat a za těmi jít. Není možné poslouchat ty, kteří využívají situace či chtějí v novém kabátu kopírovat staré postupy. Volám tedy po tom, abychom v novém měsíci jednali i za cenu osobních byť malých a kdo ví, i třeba větších rebelií a protestů.  Humanistická a transpersonální astrologie k tomu ústy Rudhyara vyzývá, neboť „ má astrologii za protispolečenskou podvratnou činnost, která se snaží  pomoci člověku nalézt sama sebe, tedy takového, jaký by byl, kdyby se zbavil zbytečných společensko-kulturních nánosů a manipulací”.

Nuže, a teď ještě jinak. Sabiánský symbol pro novoluní je: (Býk 4°): HRNEC ZLATA NA KONCI DUHY

Klíčová myšlenka: Bohatství, pocházející ze spojení ­ nebeské a pozemské přirozenosti.

Obraz nám prozrazuje ”techniku„ , způsob, jak najít přirozenost. Je třeba hledat spojení. Obraz upomíná na starodávnou zkušenost lidského úžasu nad krásou duhy. Duha se stala symbolem spojení s božským světem. Vzpomeňme Noa, či jeho předobraz Utnapištimiho, který po lopotné plavbě rozbouřenými vodami světa spatřil ze své archy duhu, symbol dodržení úmluvy mezi ním a Bohem, symbol nalezení spojení, kontaktu člověk-Bůh, ale také člověk-Země, neb záhy vody opadly a byla nalezena půda.

Rudhyar v tomto symbolu připomíná, že duha je velmi prchavá a „nikdy nekončí tam, kde pravě jste”, přesto je symbolem blahobytu, neboť  otevírá cestu k pohodě. Duha je tak symbolem víry v hodnotu slibu, který vztah člověk-Bůh stvrzuje.

Tohle je další a jistě velmi zásadní rovina nadcházejícího měsíce. Měsíce, ve kterém můžeme nalézt potvrzení spojení s tím, co nás přesahuje. Je však třeba odmítnou minulost: „Starému zašlo, novému žijme.” Nové by však mělo být to, co cykly, ve kterých se nacházíme potřebují a tím jsou:

Soucit, skromnost, spojení, sounáležitost a strukturálnost, ve smyslu uspořádání toho, co je neupořádané.

Prosvištěme si tedy odkud jsme v roce 1988 vyšli, či kde v tu dobu byli naši rodiče, jak jsme se nasměrovali v letech 1999-2000, co jsme dosáhli v letech 2008-10 a pohleďme před sebe, kam směřujeme. Není od věci zkusit s upřímným srdcem vyhlížet duhu?

A až nás bude někdo k něčemu v médiích, na ulicích, parlamentech a vůbec kdekoliv vyzývat, prověřme ho těmi pěti esy. Možná nám duha ukáže, že je máme těch pět es v sobě a možná, že nám ukáže i další takové hráče. S takovými se pak hraje, s takovými pak najdeme i zlato na konci duhy, tedy pokud se nebudeme schovávat doma či za roušky. Váš Marluk 22.4.2020