Začnu tím, co většinou dávám na konec, od sabiánského symbolu, na kterém se novoluní odehrává. Je naprosto neastrologické začínat z obrazu stupně, a ne pěkně od astrologické konstelace, ale tentokrát mi to přišlo důležité. Pojďme se zaposlouchat do metafor, které nám symbol a následně i konstelace nabízí.
Obraz starého námořního kapitána, který se houpe
v křesle stojí totiž za zastavení. Zkusme si ho představit, zkusme snít.
Udělejme si pohodu a ve své mysli si vybavme houpací křeslo a pěkně pomalu do
něj usaďme bělovlasého staříka s vousem a námořnickou čepicí. Nechme ho
spočinout, a až se sám začne houpat, pořádně si ho prohlédněme. Jaký je? Mě se
vybavil štíhlý, šlachovitý muž s kůží zvrásněnou jako kůra starého platanu,
s řídkým a dlouhým vousem, s delšími vlasy notně neupravenými,
s neustále přimhouřenýma očima, které při bližším průzkumu svítí modrošedě
a jsou ostré a přímé ve svém pohledu jako oči pelikánů. Můj kapitán se houpá a
klidně sleduje prostor kolem sebe. Jeho mysl je povětšinou klidná, a přesto v její
zklidněné hladině tu a tam šplouchne ploutev velkého kytovce. Plesknutí vyvolá
obraz vzpomínky. V kapitánově mysli vyvstane náhle vzpomínka na silný vítr,
který vhrnul vlasy do obličeje a on byl tak rád, že je zpět na moři
v prostoru bezčasí. Jiná připomene bouře, další nedodané zásilky, a další
se otočí kolem zdržení na celnici, na problémy u zdymadla, na posádku…jo, to
byly časy a taky na oči, velké oči plavovlasé ženy, její boky, klín, doteky,
polibky, úsměvy, které tolik miloval. Všechny obrazy, které se v jeho
mysli vynořují, jsou přesto jen šplouchnutí na povětšinou klidné, a přesto bdělé
hladině mysli. Její klid střeží břehy tvořené z rytmu hlubokého dechu a
uvolněnosti těla. Takovému stavu nejčastěji označujeme slovy „být
v klidu“. Kapitán má to, na co je zvyklý. Pod sebou vnímá pohyb, který
místo lodi navozuje houpací křeslo a on, jak je zvyklý soustřeďuje mysl. Musí,
jinak by se na moři zbláznil. Dojímat se širým prostorem mohou jen rekreanti,
ale námořník musí svou mysl zaměstnat nebo vyprázdnit, aby ho splynutí obzoru
s nebem neodneslo do míst, z kterých pak zůstává pohled na svět
poněkud pokřiven. Ale to je dávno, nyní je penzionován, sedí, možná usrkuje
nějaký nápoj a je klidný.
Navodili jsme si stav postavy z obrazu a tím se nám vyjevila nezbytná „výživa“
mentálního vývoje, bez které se prostě nepohneme dál: Vnitřní usebraní. Obraz „Námořního
kapitána“ je důležitý, protože nabízí možné východisko odkud přistoupit
k tomu všemu, co nám nový lunární měsíc nabídne.
Tak a teď se podíváme na konstelaci.
Novoluní je ve vztahu sextilu k Martu a Jupiteru, kteří vedle sebe prochází Blíženci, dále v trioktilu k Neptunu stále trčícím na konci znamení Ryby a třetí vztah bikvintilový má nov k retrográdně se jevícímu Saturnu taktéž v Rybách. Tím to končí. V dalším partě jsou pak Venuše s Merkurem, Pluton a Uran. Ti si hrají svou vlastní otevřenou hru.
Novoluní ve Lvu evokuje teplo, sucho, kterému k ruce půjde rychlý větrný živel Blíženců. Jsem zvědavá na ty titulky v novinách, které budou neb by mohly být tedy opravdu pestrobarevné a ukazovat to, čím je třeba „čtenáře“ sytit, aby udržel pozornost více než dvě sekundy, neb jinak odejdou reklamní sponzoři. O zprávy však jde především… V hlubším pohledu to je situace velmi těkavá, která může přinést dobrou okurkovou sezónu stejně dobře jako i bouřku protichůdných nebo zjednodušujících informací a událostí zvláště proto, že budou tlačeny Saturnem v Rybách, který se fakt nechce zaobírat drobnými rybkami, neb má políčeno na ryby tzv. velké. Ty se budou chytat zejména v České a Slovenské republice, Číně. Oproti tomu druhá parta naší novoluní konstelace (Merkur, Venuše, Pluton, Uran) se vmísí do hry v Izrael, Turecko, USA, Venezuelu, Rusko..a tato otevřená hra zasáhne do dění mnohem víc. Novoluní relokované pro Irák nabízí na IC Saturna, což by mohlo snad ukazovat na to, že „zatím“ bude konkrétní jeden cíl, ne cílů víc. Izrael však pokračuje v tom, co je rozjeto a s Merkurem na MC v kvadratuře k Martu to na mírové jednání nevypadá. Mírová jednání nejsou na programu nového lunárního měsíce a obávám se, že ani žádné demonstrace za mír se konat také nebudou. Nakonec, tam, kde by mělo smysl demonstrovat válečná fronta není.
Zdá se, že se provedou dílčí, ale jasné kroky k realizaci plánů, které plně propuknou roku 2025. Tady už nejde o hru v kostky, ale velmi silné ekonomické motivy, které novoluním dostanou nový impulz. (Pro ty, kteří sledují a mělo bych jich být dost, vývoj IA, zas jeden měsíc, kdy se věci rozhýbou. Já totiž zatím marně čekám, kdy se konečně lidé rozhodnou nemluvit a nemyslet o umělých neuronových sítích antropocentrickými termíny.)
Na osobní rovině je novoluní významné zejména pro oslavence, kteří vstupují do vcelku požehnaného roku, pokud si nenatropí hlouposti přílišnou posedlostí po dokonalosti. Čeká je tvůrčí rok, plodný na mnoha úrovních, ale také rok, kdy bude nutné objevit v sobě soucit k druhým a zbrzdit touhu po maximálním úspěchu. Co si vyberou, je na nich.
Nový lunární měsíc s námi může házet jako vlny
v oceánu. Abychom nedostali mořskou nemoc z horečky konzumu – před
výprodejových slev, uspáni apokalyptickými mentálními bludy, které nám složí
ruce do klína a donutí nás raději se o nic nestarat a nezajímat, bude fajn
zkusit si pustit do žil rozpoložení starého námořního kapitána, co se houpe
v houpacím křesle. Vnitřní usebraní právě ve chvílích, které budou
strhávat do emocí a prudkých proměn postojů, zájmů a názorů, je nejlepším lékem
na získání stavu pohody. Radovat se ze života je úkolem dnů, které patří znamení
Lva. Radost je oslavou tvořivosti. Tvořivost je klíčem k uchopení
problémů, které jsme si jako lidé obecně i soukromě nasekali. Nespoléhejme se
na to, že to za nás vyřeší IA nebo Bůh. Ve vnitřním usebraní se zkusme podívat
za plot vlastní candidovské[1]
zahrádky. Pěkné dny bez popálenin kůže a země přeje Marluk.
[1] viz román Candide – Voltaire, leden 1759
