Nová doba, host vyhazuje vrchního

aneb Saturn v Kozorohu

 

Ve středu 20. prosince 2017 vstoupí Saturn do Kozoroha. Vstoupí a už zůstane. Z důvodu jeho dráhy, která je přímá v periheliu, bude Saturnův stup do znamení jen jeden. Poslední podobná situace byla v roce 1959, kdy také v periheliu vstupoval do Kozoroha. Tento Saturnský cyklus začal v roce 1937, kdy Saturn vstoupil do Berana. Náš Saturnský cyklus začal v roce 1996, vstupem Saturna do Berana. Při letmém podívání se na poslední podobný cyklus, se člověku tají dech, neb situace nebyla nijak pěkná. V roce 1937 je Německo pěkně horkou půdou, kde se v kotli vaří Hitlerova polévka, v podstatě připravena k servírování celému světu. Dezert se pilně dává dohromady Stalin a další mocní, čistí stoly. Saturn vstoupí do Berana naposledy v lednu 1938 a to už je opravdu válka na spadnutí. (Zajímavé jsou vztahy k Plutonovi). V roce 1956, kdy v daném cyklu Saturn vstupuje do Kozoroha, máme povstání v Polsku a Maďarsku a to proti komunistickému totalitnímu režimu. Povstání jsou potlačena a moc stávající je upevněna. Jinde ve světě se „daří“ a Maroko a Tunisko získává nezávislost na Francii. Súdán získá nezávislost na paktu Anglie a Egypta. Egypt ovšem zestátní suezský kanál a vyvolá tak suezskou krizi! Princip strukturující a formující v praxi. Strukturu nabývá to, co je na ni připraveno.

Nás čeká také fáze strukturující a to na společenské rovině i osobní rovině. Máme před sebou dva roky na to, aby se zformovaly po upevnění toužící osobní i společenské formy, role a postoje, které začnou operovat a vytvářet další budoucnost. Saturn se v Kozorohu brzo spojí s Plutonem a obohatí se o radikalizující se tendence. Není to zrovna optimistická situace, i když bychom mohli a vcelku oprávněně doufat v upevnění nových postojů např. v ekologii, humanitě, školství a zdravotnictví. Ano, tohle můžeme očekávat, ale nedělejme si iluze o těch, kteří se drží korýtek moci, že by najednou uhnuli stranou a začali se zajímat o potřeby lidství. Tlak na posílení osobní moci, nadnárodních zájmů je natolik omamující a navíc mu nyní začne foukat vítr do plachet, že by to bylo opravdu podivné, kdyby se mocní o svou moc začali dělit s ostatními. Takže, co z toho pro nás plyne?

1) Stojí zato uvědomit si, jakou moc nad námi má minulost. Naše minulé zkušenosti, které se nás více či méně snaží formovat, vtiskovat nám tvar. Naše postoje a utkvělé představy, které si nenecháme vymluvit.

Nebojme se na ně podívat a to dokud je čas a pěkně z blízka, neboť právě tyto „staré zkušenosti“, „jasné představy“, „do očí bijící“ náhledy a informace mohou vytvářet pěkně tuhou obruč, kterou se nám bude opravdu těžko shazovat. Ono to nakonec půjde, ale je stále nutné opakovat staré chyby? (Ano, zatím je).

2)Saturn nás povede spokojit se s málem nebo se pěkně zavrtat v pozici, kterou máme a držet a za žádnou cenu nepustit. Jenže takový postoj si koleduje o citelné ztráty. Pokud na něčem trváme, stojíme a upevňujeme, tedy opravdu bazírujeme na dosaženém, je jasné, že hloubkové změny (Konjunkce Saturn Pluton) budou bolestné. Uvolní však mnoho energie pro další. Jenže na to, teď nikdo nechce myslet. Vždyť žijeme v ráji a více méně se nám daří. Jenže i v tomto relativním blahobytu se Saturn a Pluton projevují. Mnozí z nás si uvědomují na osobní rovině „dědictví“ minulosti a to ve vlastní rodině, ve vlastním rodě, který jak mohou pozorovat, je mnohým zatížen. Ony obtíže jsou citelnou ztrátou, která začíná trápit hodně lidí a čím větší obtíže, tím šance na otevřenost k větší ochotě dívat se na věci jinak a odhalovat skrytou pravdu o sobě a celém rodu. Ona „archeologická“ práce v rodině se také promítá do společnosti a i na rovině větších celku můžeme pozorovat tendenci vracet se do minulosti a hledat souvislosti, oporu ale i chyby, které je třeba napravit, navíc i s tím, že si to ony chyby aktivně prožijeme v nových kulisách, tvářících se jako jasné pravdy.

3) Prohloubení a koncentrace na to, co je podstatné je Saturnovou písničkou pro Kozoroha, pro své domácí prostředí. Je to obsahově silná píseň a do její noty se přidává zatím kolikrát i neslyšený či sluchem opomíjený hlas Plutona. Pluton tedy opravdu tvrdí muziku. Budeme si muset uvědomit, co je v životě skutečně důležité. Co si žádá gruntovní rekonstrukci? Co se nám připomíná a proč? Nenechme se zmást tím, že jsme vytlačování jeden od druhého a zdánlivé rozličnosti nenaplňují naši touhu najít sobě-podobné lidi. Žijeme ve zbytnělém individualismu, který bohužel, také může za to, že se všichni příliš prožíváme a pramálo používáme pro druhé.

4) Vstupem Saturna do Kozoroha bychom měli v slunovratovém, temném, tajuplném čase, kdy se vše přeměňuje, ale také kdy mnohé po právu zaslouženě odpočívá a regeneruje, zpevnit své plány a začít odlišovat plevy od zrna. Mohli bychom se naladit na vlnu, která nám ukazuje, co je nosné a co je naopak plytké, co je důležité a co nepodstatné. Určitá koncentrovanost přeci není od věci? Můžeme vytvořit spolehlivé základy pro svůj život, nebo můžeme přitakat skupinovým „gangům“, které v touze po moci a neutuchající síle, nás budou víc a víc lákat do svých řad. Jak je poznáme? Jen ony mají klíč, pravdu a jasnou vizi. Ti, co hledají, ale neustále pracují, nejsou příliš oslavováni. Pro samu práci nejsou vidět. Ti, co nás lákají, jsou natolik nesmlouvavě jasní, pevní, nezpochybnitelní, informovaní a jen oni se poučili z minulosti a jen oni vědí, co je třeba dělat.

 

Sama mám, co dělat, vyznat se ve světě, kde je všechno možné, všechno se vším souvisí a každá informace má nejasný zdroj. Není to lehké, ale někde musí být cesta. Vždyť Saturn ji v dobách před naším letopočtem pěkně ukazoval, říkali mu „stálý“, „spravedlivý“, tak to by měl symbolizovat i nyní? Můžeme vykročit za mrtvými obrazy minulosti – vzpomínkami, které budeme promítat do budoucnosti, nebo můžeme vytvářet pevnější obraz toho, co bychom v budoucnu chtěli. Já bych chtěla soucitnějšího člověka, který si bude především vážit života jako takového.

 

Chytilové film Dědictví Aneb Kurvahošigutentag má jednu scénu, kdy hlavní hrdina jde do restitucí získané restaurace a vyhodí neochotného vrchního. Ten pronese památnou větu: „Nová doba, host vyhazuje vrchního“. Vzala jsem si ji jako předobraz toho, co by mohlo povstat při Saturnově cestě Kozorohem i spojením s Plutonem. Host je vlastně ona budoucí forma naší budoucnosti. Něco chceme, budujeme a to teď můžeme zpevnit. Vrchní jsou zvyky minulosti, které nejsou prostě kompatibilní s nově vzniklými situacemi.

Vytvořme si svůj vlastní obraz budoucnosti, ale nezapomeňme na povinnosti a zodpovědnosti, které se přirozeně vynoří s novou formou. Jinak to nejde. Vymezení – omezení k sobě patří, jako dvě strany jedné mince. Jak je budeme prožívat, záleží na úhlu pohledu. Je to jako s onou sklenicí vody, která je buď poloprázdná, nebo poloplná. Jakmile host vyhodí vrchního, musí se chopit jeho povinností, nebo je delegovat, ale na to musí mít a bez povinností to stejně nejde. Nepřijme-li povinnosti a zodpovědnost, přijde na buben.

Tak odvahu a strukturování zdar, NaZdar!

Astroložka Martina Lukášková

Foto: Dědictví Aneb Kurvahošigetentag