Čtvrtý týden roku začal pěkně zprudka. Po prodlouženém víkendu, kdy jsem učila, jsem si jela na pár hodin pročistit hlavu do Vacíkova, malé vesničky pod Rožmitálem pod Třemšínem. Zde bydlí moje kamarádka Iveta, statkářka, to[…]
Zdravím všechny s přáním, ať se vám daří a radujete se ze všeho, co přijde. Ps. Možná napíšu nějaký komentář, ale jsem po sedmi pracovních dnech a večerech vymačkaný pomeranč a na slupku byste asi[…]
Úplněk je částečným zatměním Měsíce, pouhým okem složitěji viditelný, který je v opozici ještě na Merkura, Saturna, Ceres a Pluta. Shluk planet v Kozorohu posiluje význam znamení, které obvykle spojujeme s energií strukturující společenskou roli, místo a pozici, kterou je nutné zaujmout, aby se jedinec ve společnosti udržel a neztratil. Potenciál Kozoroha je skryt už v jeho znaku – kozo-ryba či kapr-koza byl v časech před naším letopočtem nazýván Suhurmašu a byl emblémovým zvířetem sumerského boha sladkovodních vod Enkiho. Odtud také jeho spojení s rybou. Enki měl přízvisko „ten který tvoří a tvaruje“, což je pro podstatu Kozoroha dost podstatné. Kozoroh totiž tvoří. Tvoří v prostoru kolem sebe, ve společnosti tím, jak dovedně umí organizovat a hledat to, co může vztahy zpevnit a prohloubit. Tvaruje tím, jak neustupuje od poctivého začátku a dál systematicky postupuje až k cíli, který si předsevzal. Kozorohu po vzoru jeho dávného boha zůstala ochrana a organizace kultury a civilizace. Jeho energie chce dosahovat cílů, dokáže využít svou autoritu a svou moc, která je opřená o pevné hranice a střízlivý projev, maskující vnitřní citovost, která se za žádných okolností nesmí dostat na povrch. Kozoroh je energií snah, umu, výkonu, role, praktičnosti, ale i moci, ambicí toužící po silné pozici, kterou jen tak něco neotřese.
Podíváme-li se na rok z cyklického hlediska, bude leden, měsícnásledující po prosincovém slunovratu, patřit k prožitkově dlouhým měsícům. Lednové rozpoložení může vyvolat dojem, že máme relativně dost času a tedy, že stihneme vše potřebné. Zastavme se a uvědomme si to, neboť únor je krátký a již v březnu se roztočí kolotoč nástupu světla, venkovních aktivit, oprav, staveb a ani nedomýšlím, čeho všeho. Je leden, den Tříkrálový a my máme před sebou dost dnů k tomu, abychom si ujasnili, co chceme a něco praktického pro to podnikli. Záměrně to sem píši, abych vás nalákala na cyklické prožívání roku, které díky poměru světla a tmy, tedy naklánění země vůči slunci – přísluní a odsluní, má poměrně slušnou míru na tom, jak o světě, sobě a přírodě přemýšlíme a díky tomu jednáme.
Nový začal dobře, i přestože jsme skoro všichni nemocní. Chřipka prostě jen tak nechce opustit dům. Neklesám na duchu a pomalu jistě se dávám dohromady, abych udělala všechnu práci, co mám před sebou. Přeji pěkný[…]