Nový týden začne první čtvrtí, ve které se Měsíc stane vrcholem napěťového trojúhelníku se základnou v opozici Slunce na Neptuna. Pro nás z toho plyne, že se tu a tam může nápor běžných aktivit stát únavnou či nesnesitelné. Řešením bude běžné lidské slovo, které bychom si neměli nechat ujít.
Netajím své narození a v den, kdy začne třicátý šestý týden, mám kulaté narozeniny. Je mi rovných padesát a vstupuji do nejisté dekády. Pátou uzavírám a ta další rozhodně není jistá. Klid, nemaluji čerta na zeď. Mám už dost zkušeností s tím, že život je setsakramentsky křehká záležitost a taky mi došlo, že nic nevím ani o délce své existence natož o životě jako takovém. Mám sice notné zkušenosti, ale právě na jejich základě stojím stále s očima dokořán, neb vidím čím dál tím víc věcí a jevů, kterým nerozumím a se vší skromností musím uznat, že ani rozumět nebudu. Ale dost melodramatu s padesátkou, nakonec je to jenom číslo.
Napětí druhé lunární čtvrti, bylo během pondělkem vcelku slušně odvedeno trigony, takže to, co se zdálo složité, mohlo najít svoje vysvětlení či vyústění. Vstupujeme do závěru lunačního měsíce a můžeme uzavírat i plánovat, co v tom další měsíci podnikneme. Zajímavostí je přesná opozice Marta vůči Neptunu, která padne na 2. září.
V novém týdnu si můžeme v praxi osahat napětí, které nový lunární měsíc 8. srpna vystřelil a nedělní úplněk plně osvětlil. Jeho světlo zářilo při jeho východu do krajiny a nabízelo jeden z pěkných srpnových momentů, kdy se mysl nechá unést krásou jevu jeho velikosti a zářící síly. Ovšem odložme romantikou prodchnuté krásy letních podvečerů a podívejme, co se vlastně po úplňku otevírá.
Venuše Večernice vstoupila v pondělí do znamení Váhy. Symbolicky se tím na světlo světa dostaly polarity, které bude třeba zapojit do vztahu. Pohled na to, co se má a co se nemá, bude zdůrazněn a tím i mnohé společenské rozpory. Venuše je ve znamení Váhy doma. Stojí ve svém paláci a vymýšlí, co by ještě mohla a vyhlíží ty, kdo by ji k tomu mohli pomoci. Mohli bychom se na ni podívat skrze obraz panovnice, které leží u nohou vše, co by kdy mohla potřebovat a přesto její oči září dychtivostí po tom, co ještě nemá, co by přineslo vzrušení, tedy aktivovalo její přitažlivou sílu a ona by musela čelit své touze. Z dálky se může zdát, že je přesycená vším, co má k dispozici, že je statická ve svém chování a přelétavá ve svém myšlení. Při pohledu z blízka je možné vidět, jak velmi touží po vzrušení. Panovnice Venuše se proto začne spojovat se vším, co jí přinese ono tolik potřebné vzrušení.