před sebou dny, které naplní poselství novoluní. Otázka po tom, jak se každý z nás sám za sebe postaví vzniklé situace, je naprosto neodvratná. Někdo je připraven a jiný odmítá a další čeká, ale nakonec všichni budeme muset improvizovat a to v mnoha oblastech našeho života. Improvizovat na základě toho, co sami umíme a známe.
Výrazně subjektivně laděné téma novoluní z 19. srpna se tento týden dostane do svého maxima. Jak jednotlivci, tak spolky, skupiny a státy si budou hřát svou strategii ve stylu toho, co vyhovuje jenom jim. Nebylo by na tom nic špatného, pokud bychom nežili ve světě provázaném, ve kterém toliko nejde jet si čistě osobní linku a prosazovat si jen tu svou. Nuže, středeční úplněk nám ukáže, co to koho bude stát, když si drží někdy zištně, někdy chrabře a jindy čistě existenčně svou notu.
Jsme v úplňku. Od novoluní 20. července, které máme za sebou, se o slovo hlásila naléhavá potřeba zvážit mnohá pro-a-proti a čas úplňku se pokusí všeliké volby zviditelnit a jejich nabízené možnosti si uvědomit. Pondělní[…]
27. týden nás vede do úplňku a otevírá dny vhodné pro akci. Dny mezi první lunární čtvrtí a úplňkem bychom obecně měli vnímat jako jasnou výzvu k akci, i přestože její výsledek není nijak zaručen. Myslím tím, že není od věci udělat to, na co se vnitřně chystáme a sbíráme odvahu, ale zatím jsme ono neudělali, neboť stále přemítáme o tom, jaký by to mělo či nemělo dopad. Ano, ono pověstné kdyby… Dny po první čtvrti jsou jako kopanec do zadnice, a kdo se nenaštve, ale naopak ho přijme jako výzvu a riskne svou akci, nezdá, že výsledek není tak hrozný, jak si ve svých představách navymýšlel. Nikdo však dopředu výsledek nezaručí. Je třeba odvahy. Aneb právě zde bychom mohli hledat zdroj přísloví: Odvážnému štěstí přeje! Je třeba se odvážit, tj. koncentrovat se do svého srdce, které venušinsky umožní, aby vůle tedy solární princip zavelel a tuto výzvu po celém organismu roznesl merkutriální princip, martická funkce mobilizovala svaly a rozhodnutí nás vedlo vyrazit tam, kde cítíme nový jupiterský cíl. Přitom se však neohlíželi po jiném, což zas zaručuje a umožňuje funkce saturnská.
Do 19. týdne vstoupíme konjunkcí Slunce s Merkurem, což je situace, která se děje šestkrát až sedmkrát za rok. Slunce se s Merkurem spojuje buď dolní nebo horní konjunkcí. Můžeme říct, že dolní konjunkce Slunce a Merkura je počátkem jejich vzájemného vztahu, kdy je z pohledu ze Země Merkur v prostoru mezi námi a Sluncem. Horní konjunkce je pak situace, kdy z pohledu ze Země vidíme Slunce a za ním v pomyslné linii našeho pohledu je Merkur. Horní konjunkci, o které tu mluvíme, můžeme symbolicky spojit s významem úplňku, tedy s určitým vyvrcholením cyklu vztahu mezi Sluncem a Merkurem.